DAY AFTER TOMORROW

16.11.2009 17:18

 

Výzkumy klimatologa Jacka Halla (Dennis Quaid), naznačují, že by globální oteplování mohlo spustit prudkou a katastrofální změnu zemského klimatu. Všechno začalo, když se Hall stal svědkem odlomení ledové kry o velikosti Rhode Islandu z antarktického ledového pole. Na celé zeměkouli následovaly prudké změny počasí: v Tokiu padaly kroupy o velikosti grapefruitu, rekordy lámající hurikán řádil na Havaji, v Dillí napadl sníh a přes Los Angeles se přehnala ničivá série tornád. Profesor Rapsona (Ian Holm) potvrdil Jackovy nejhorší obavy: tyto prudké změny počasí jsou příznakem velké globální změny. Množství vody z tajících polárních ledovců narušilo mořské proudy stabilizující náš klimatický systém. Globální oteplování posunulo planetu na pokraj nové doby ledové, která nastane během jedné globální superbouře...

DAY AFTER TOMORROW

byl v našich kinech uveden pod názvem Den poté... To, že se u nás promítal, byla skvělá věc, a to i přes název, který byl spíše matoucí mystifikací, protože lidem aspoň trochu obeznámeným s katastrofickými filmy připomínal úplně jiný katastrofický film z roku 1983. V tomto případě však byla krása nového filmu natolik mrazivá, že se po tom starém filmu nikomu nestýskalo. Úžasné trikové záběry a nádhera filmových obrazů prostě a jednoduše vyrážely dech. Navíc se zde uplatnila pro americký film hodně nezvyklá střídmost  a skromnost dialogů bez obvyklé holywoodské velkohubosti a tuposti. Klíčové mezní situace a dialogy se většinou odehrávaly jakoby z očí do očí mezi dvěma až třemi postavami navzdory tomu, že příběh se proplétal s katastrofou celoplanetárních rozměrů. Takže se vlastně v celém filmu téměř neobjevily žádné nonsens-repliky vyvolávající v českých kinech výbuchy smíchu. Asi proto jsem po představení okouzleně zůstal sedět v kině a luštil závěrečné titulky, i když už všichni ostatní odešli.

Docela mě zarazilo, jakou odezvu měl film na internetu, v novinách a časopisech. Všude se o něm psalo jako o infantilní pohádce vybájené ve zběsilé Emmerichově fantazii bez jakékoliv vědecké relevantnosti především v otázce možného tempa klimatických změn. Na druhou stranu jsem si ale mohl říci, jo to je dobře, že je to jen filmová pohádka. No však to znáte - to je jen film, to se nikdy nemůže stát...

Ale spletl jsem se, nejen že se to opravdu tak rychle může stát,

ono se to tak nejspíš i stane...

Namísto celého desetiletí stačí pouhý půlrok k tomu, aby se z prosluněné a zelené Evropy stal jeden velký ledovec. Tak tomu alespoň bylo při příchodu poslední doby ledové před třinácti tisíci lety. Proces ochlazení tak byl dvacetkrát rychlejší než jsme se po dlouhou dobu domnívali. Studie podle profesora Pattersona dokazuje, že podnebí Země je nestabilní a může přecházet mezi teplem a zimou neuvěřitelně rychle. Nová studie dokazuje, že dramatické ochlazení a následná doba ledová mohou přijít mnohem rychleji ( kdyby například roztály ledy pokrývající Island), než vědci doposud předpokládali. A to za pouhých šest měsíců.

Profesor geologie William Patterson 

in The Daily Mail

Post scriptum:
Jo, abych nezapomněl, ten nejbližší vědecký odhad příchodu nové doby ledové počítá s rokem 2010.
To by ale znamenalo, že Edda a popis Ragnaroku v ní uvedený přestává být jen mytologíí
a že Mayové se o dva roky spletli.

Prev: R.I.P. RAP Jsem vzteklý a hádavý parchant, část IV.
Next: EKOLOGIČTÍ AKTIVISTÉ DEMONSTRUJÍ V KODANI

 

WELCOME!

I´LL

THINK
OF YOU
 EVERY 

STEP
OF THE WAY.

 

..

  

. .

 

 

 

Calendar Widget by CalendarLabs


 

         
             
             
         
Current time in Prague