MAJOR LABELS STRIKE BACK - A MĚL BY TO KAŽDÝ VĚDĚT

24.08.2010 21:11

 

„V časech všeobecného úpadku se sdělování pravdy stává revolučním aktem.“

George Orwel

                                                                                                .     .

Major Labels zřejmě začínají uplatňovat úspěšnou strategii, která má zachovat nárůst jejich zisků i v situaci, kdy množství prodaných fyzických nosičů klesá. Novou cestou, jak zachovat „růst růstu“ je prosadit rozšíření sféry prodeje hudby i do přístrojů, které v poměrně blízkém časovém horizontu bude mít sice každý, které však primárně nejsou určeny pro přehrávání hudby a které nejsou přirozeně srozumitelné reprodukce hudby schopny, tzn. mobily a i-pody. Tato strategie je poměrně velmi jednoduchá. Spočívá v tom, že se hudebníkům i posluchačům ponechá mediálně vytvořená a námezdnými publicisty intenzivně podporovaná iluze toho, že poslouchají hudební nahrávky vytvořené hudebníkem/hudební skupinou hraním na hudební nástroje, avšak ve skutečnosti se při produkování nahrávky a výrobě jejích fyzických nosičů dbá na to,  aby nahrávka neobsahovala zvuky a frekvence, které by při reprodukci v malých mobilních přístrojích mohly jejich minimalistické zvukové výbavě způsobit problémy. V praxi to znamená, že z původní originální nahrávky jsou digitálně odděleny nebo upraveny všechny příliš tiché, příliš hluboké a příliš vysoké tóny a zvuky, které by při reprodukci nahrávky v mobilu, i-podu nebo přenosném osobním mp3 přehrávači mohly být pro přístroj obtížné. Zvláštní je, že se Major Labels a jimi zaměstnaní producenti neštítí a hlavně nebojí podobné zásahy v originálních nahrávkách provést, protože tyto zásahy je možné poměrně snadno odhalit a osobám a firmám, které je provedly také prokázat. Z poslední doby je například znám mezi fanoušky zběsile diskutovaný případ této „průmyslové“ devastace  zvuku alba Metallica – Death Magnetic. O tom, že to nebyla náhoda ani vyjímka svědčí vyjádření odborníků zveřejněná v časopisech (např. Rock+) a na internetových fórech (např. Audiodrom, turnmeup.org) o dalších a dalších průmyslově zničených albech - Metalica – Death Magnetics, Slayer  - Word Painted Blood, Heathen - The Evolution Of Chaos, Overkill – Ironbound, Fear Factory - Mechanize .....

"Když jsme připravovali tento článek, zanalyzovali jsme v průběhu několika měsíců více než 300 rockových a popových alb. Zajímalo nás, jakou vykazují dynamiku a v jaké míře je jejich zvuk poničen... Rád bych měl lepší zprávu, ale situace je velmi tristní: čím je nahrávka nebo remaster novějšího data, tím horší zvukové kvality se dají očekávat. Kromě speciálních vydání a účelových remasterů  se solidní dynamiky jen stěží dočkáme... Právě naopak - nálepka „remastered“ na obalu je jako zdvižený ukazovák. V 90% případů by se dalo ono „Remastered“ na přebalu CD vyměnit za „Pozor! Nekupovat!“."

 

"...vyjádřili jsme určitý skepticismus, jestli hifi, tak jak jej známe, dokáže přežít atak nefyzických datových formátů. V pozadí zůstala nevyřčená obava, že náš magazín jednou skončí s vítězstvím iPodu, přehrávaného přes špunty do uší nebo dokovací stanice. Kupodivu se však hrozba přiblížila z jiné strany – pokud nedojde k zásadnímu obratu v tom, jak je hudba nahrávána a produkována, půjde o plánovitý terorismus ze strany hudebního průmyslu."

"V různých recenzích na zmíněná alba se dočtete, jak to či ono má výborný zvuk. Už mockrát jsem se na podobné recenze (i když věřím, že jsou naneštěstí míněny vážně) nachytal, a proto je čas si říci pravdu."

"Průměrná dynamika zmíněných alb tedy je v rozmezí 4-6 dB, což je žalostně málo pro jakoukoli  hudbu, v případě Slayer jsme se dostali u jednoho songu na bezprecedentní 3 B (!). Na reprodukci takto nahrané muziky není potřeba jakékoli sofistikované přehrávací zařízení, není tudíž třeba zbytečně vyhazovat peníze za drahou techniku – minivěž ze supermarketu nebo autorádio bohatě postačí. Na různých zájmových fórech jsou často diskutována témata typu  „Jaké jsou nejvhodnější bedny na metal“ a podobně. Většinou jsou doporučovány velké dynamické reproduktory, subwoofery a podobně. Naprosto zbytečně, když potřebné informace chybějí už v nahrávce. Za současného stavu věci  je úplně jedno, jaké zařízení si koupíte, pokud to bude hrát dostatečně hlasitě. Nejlepším řešením jsou asi sluchátka (ne nic zbytečně drahého) nebo si něco smontovat podomácku. Pokud ovšem na utracení našetřené sumy přece jen trváte, kupte si raději lístky na celou koncertní šňůru oblíbeného interpreta, vyjde to levněji."

"Neposlouchám metal, takže se mě to netýká? Omyl. Popová a R&B alba jsou na tom podobně..."

__________________

 

JE MOŽNÉ SE BRÁNIT?

"Moc se s tím dělat nedá. Iniciativy, které se zformovaly proti tomuto nebezpečnému trendu, zatím velkou odezvu v hudebním průmyslu nenacházejí. Je však možné předávat informace, obsažené i v tomto článku, dál a postupně tak vybudovat silné povědomí o tom, proč hudební interpreti a jejich produkce páchají vědomou sebevraždu. A nejen to, postupně zabíjejí jak highendový business, tak i poškozují zdraví svých fanoušků. Čas všeobecného úpadku nastal, je třeba začít osnovat revoluci."

Přímo to asi věci nepomůže, ale myslím si, že není od věci si aspoň o nejnovějších kulišárnách Major Labels něco přečíst, třeba tady:

http://www.audiodrom.cz/Sonisphere.html   /  http://www.turnmeup.org/

http://mastering-media.blogspot.com/2008/09/metallica-death-magnetic-comparison.html

 

 

POST SCRIPTUM:

Je to docela poučné a ten, komu se nechce číst, si může prohlédnout dokumentární video. Ovšem muzikantům bych to nedoporučoval, mohlo by se jim z toho udělat docela šoufl.

Ještě ve stylu přísloví, že lepší je 1 obrázek než 1000 slov, si prohlédněte rozdíl mezi tím, jak vypadal zvuk Metalliky před (modrý)  a po zásahu producenta (zelený):

Myslím, že slov tady opravdu netřeba, ale přesto....

 

 JEŠTĚ PÁR CITÁTŮ NA ZÁVĚR:

„Když přišlo CD, zbavil jsem se všech svých kazet a gramofonových desek. S nástupem MP3 jsem se pak málem ustahoval k smrti. Teď se cítím jako naprostý idiot.”

 „Poslouchal jsem všechna CD nominovaná na Grammy v kategorii „Nejlepší nahrávka populární hudby“. Jedno vedle druhého bylo příšerně zkomprimované - softwarové plug-iny byly nastaveny na maximum, jen aby se na ně dostala co největší hlasitost.  Roger Nichols, nositel Grammy za alba Steely Dan, Beach Boys a další (převzato z magazínu Eq, leden 2002)

 „Dříve tiché pasáže jsou dnes hlasité a z těch hlasitých se stalo bzučení. Mozek není naprogramován na příjem bzučení. CD se stávají psychicky unavující a prakticky neposlouchatelná.” Peter Mew, technik klasických alb Davida Bowieho

„Moderní nahrávky jsou příšerné. Je to zvuková stěna. Nemají definici, nemají nic - je to jen statický hluk.” Bob Dylan, hudebník, v interview pro magazín Rolling Stone 

 „Spousta toho, co dnes vychází, je totální průšvih. Chybí celé vrstvy zvuku..." Geoff Emerick, technik alba Sgt. Pepper od Beatles 

„Za posledních 15 let revoluce v nahrávací technice změnila způsob, jakým jsou nahrávány a masterovány hudební nosiče - bohužel k horšímu.” David Bendeth, producent

 

Prev: :) MILUJI (: nečekaná mystika opakujících se setkání
Next: INTERNETOVÁ LÉKÁRNA 2 (epilog?)
WELCOME!

Broken Heart Graphic For Share On Hi5

I´LL

THINK
OF YOU
 EVERY 

STEP
OF THE WAY.

 

..

  

. .