PAN PROFESOR LEACOCK BY SE DIVIL

30.06.2009 13:12

 

 

 

 

 

 

Tak to jsem dneska ráno absolvoval takový zvláštní rozhovor, který bez ohledu na to, jak krásná byla úřednice, se kterou jsem ho vedl, vyzněl docela smutně. A tak jsem se rozhodl, že už dnes nebudu nic dělat, ale absolutně celý den a  absolutně nic. Prostě a jednoduše jsem si sám sobě přísahal, že strávím zbytek dne vleže. Na stůl  jsem si připravil dvoulitrovou termosku s kávou, vedle ještě čtyři hromady hranolků s kečupem, no a lenošení mohlo začít. Do levé ruky jsem vzal ovladač televize a do pravé hrnek s kávou. Proklikal jsem se přes pár televizních kanálů, abych se jako osoba relativně neobeznámená s obvyklým vzorcem televizních programů alespoň trochu zorientoval v tom, na co by se případně dalo podívat. No docela slušnou řádku pořadů jsem vyloučil hned - romantické  jihoamerické seriály na Zone romantica mě docela vystrašily a recepty na zaručeně skvělé kachny nadívané meruňkami jakbysmet. Nevěřícně jsem chvíli sledoval nějakou nevtipnou kopii mistra Beana, jak kachnu opravdu místo hodinkami nacpává meruňkami, a rychle jsem pokračoval v klikání. Nakonec mi svitla naděje. Skoro každá druhá komerční televize uvádí dopoledne nebo kolem oběda nějaké detektivní seriály.  Třeba bude nějaký seriálový díl takový, že  předkládaný zločin potýrá i mou hlavu důkazy a podezřeními! Těch seriálů běží plno, stačí si  jen vybrat. Ten nápad vypadal spolehlivě, ale opravdu jen vypadal, ze začátku. Něco totiž nebylo evidentně v pořádku. Přestože jsem si klikl na detektivku, nikdy to vlastně detektivka nebyla. Začal jsem stylově - KOMISAŘ DIANA CARR, PŘÍPAD PRO SAM, TO JE VRAŽDA NAPSALA, DRZÁ JORDAN,  SUE THOMAS: AGENT FBI II. Všechny ty příběhy totiž akcentovaly především to, jak si zcela běžná SUPERŽENA dokáže se vším poradit i v nepřátelském světě mezi muži. Diana uprostřed houfu kevlarových těžkooděnců, kteří děkují všem svatým za to, že jim velí právě ona, protože jinak by si zaručeně nevěděli rady,  přemáhá nebezpečné ozbrojené vrahy a lupiče. Sam svou intuicí odhalí každý spáchaný zločin, Jessica Fletcher se s použitím stejné intuitivní metody dokáže každému zločinu či zločinci připlést do cesty, Jordan je zase odbornice na přírodní vědy a laboratorní testy a dokáže všechny usvědčit tak dokonale a rychle, že detektiva snad ani není potřeba. Sue je vůbec kapitola sama pro sebe, protože z ní jsou obvykle všichni mužští kolegové z jejího týmu doslova vedle/mimo? (nepřehlédnutelný  sexapeal) a téměř sympatický mužský hrdina tohoto seriálu intelektuálně sice nestačí, ale důležitost své existence dokazuje alespoň svou ochranitelskou pozicí ve vztahu k Sam. S každou z těch supergeniálních supertvrďaček jsem to zkusil  a absolvoval aspoň část případu,  ale stejně jsem nebyl schopen brát to vážně natolik, abych se aspoň na chvíli přestal chechtat a zamyslel se nad tajemstvím, které bylo hrdinkami řešeno. Poslední příběh, na který jsem se začal dívat, mě úplně dorazil. Tvářil se, jako že v něm budou zločin vyšetřovat dva opravdu TVRDÍ poliši, co umí řídit a maj pořádně velký kanóny. Přes scénářem předepsané vyvinuté obdivuhodné svalstvo, byly jejich řeči vlastně ještě smutnější, než všechno, co jsem už od všech těch komisařek slyšel předtím, protože ti dva by nevyřešili absolutně nic, kdyby nebylo jejich sekretářky, která aniž by opustila kancelář, zjistila o zločinu vše s pomocí telefonu a nakonec to oběma hrdinným kliftonům taky zatelefonovala.

Jo jo, filmovým režisérům a scénáristům je to zřejmě jasné. Chlapi se pro policejní práci absloutně nehodí. Jedinou a poslední nadějí policie jsou ženy, lidé to možná ještě nevědí, tak je jim to potřeba sdělit a vtloukat do hlavy sto a vícedílnými seriály. Čím více žen v policejních uniformách a profesích bude, tím více bude vyřešených zločinů a na světě bude mnohem bezpečněji...

Prev: PRVNÍ PRÁZDNINOVÉ POZITIVUM
Next: PIRATES AND PRIVATEERS

WELCOME!

I´LL

THINK
OF YOU
 EVERY 

STEP
OF THE WAY.

 

..

  

. .