Poznámky k dějinám 16. a 17. století

23.08.2012 17:34

 

Dějepis
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
POMOCNÉ VĚDY HISTORICKÉ
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pomocné vědy historické v širokém kontextu jsou všechny disciplíny, které svými metodami pomáhají historikovi hlouběji proniknout do podstaty jevů dosavadního vývoje lidské společnosti tím, že podrobují historické „kritice“ všechny produkty činnosti lidské společnosti, zejména pak její písemnou „pozůstalost“.
Např.:

GENEALOGIE / DEMOGRAFIE / METROLOGIE / SFRAGISTIKA / DIPLOMATIKA / NUMIZMATIKA / HERALDIKA / CHRONOLOGIE / PALEOGRAFIE

Název je odvozen z latinského termínu diploma = listina./Termín je odvozen z latinského slova nummus = peníz./ (palaios = starý, grafos = psát), / . Pojmenování pochází z řeckého génos = rod./ (z řeckého chrónos = čas, lógos = slovo, věda) / Termín je odvozen z řeckého slova démos – lid / Název je odvozen z řeckého slova sfragís = pečeť./ Název oboru je odvozen od slova herold = muž, který byl ve středověku znalcem erbovních zvyklostí.

- Termín řeckého původu označuje vědu, která studuje stará písma, jejich vývoj a druhy.
- Věda zabývající se vztahy mezi lidskými jedinci vyplývajícími z jejich
společného rodového původu
- Úkolem metrologie jako pomocné vědy historické je shromaždování informací o délkových ,
hmotnostních a od nich odvozených mírách používaných v minulosti.
- Termín označuje nauku o měření času, jeho způsobech a prostředcích k tomu užívaných.
- Věda zabývající se platebními prostředky – mincemi a jinými platidly, mincovnami a
mincovnictvím.
- Nauka o pečetích, zejména o jejich zhotovování, vzniku, funkci a vývoji. Pečeť = znamení
nebo text či oboje současně otištěné do hmoty schopné je uchovávat.
- Věda zabývající se studiem znaků – erbů, jejich vznikem, pravidly tvoření, užíváním a
vývojem.
- Věda zabývající se studiem úředních písemností a dějinami institucí, jež je produkují, tj.
kanceláří.
- Věda o obyvatelstvu a tzv. populačních procesech – porodnost, úmrtnost, stěhování,
sňatečnost, rozvodovost... .
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Úkol: Podle daného vzoru sestav správně jednotlivé řádky.
TERMÍN + PŮVOD SLOVA + VYSVĚTLENÍ

Užitečná literatura:
Hlaváček, I. Vademecum pomocných věd historických, Nakladatelství Svoboda. Praha 1988.


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
PRAMENY A LITERATURA
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pramen – zdroj informací a minulosti pocházející přímo z doby, o které se vypovídá.
Literatura – současní autoři na základě studia pramenů, informují o minulosti (zpětné)
a) Učebnice – souvislý text
b) Slovník – hesla uspořádána podle abecedy
c) Chronologie – informace řazeny podle časové posloupnosti
d) Chrestomatie – soustřeďuje prameny v původní podobě, znění
Orientace v literatuře
a) Obsah – soupis kapitol a udání + udání strany
b) Marginálie – poznámky na okraji
c) Rejstřík věcný – abecední seznam termínů použitých v knize
d) Rejstřík jmenný – abecední seznam os. Jmen zmíněných v knize
e) Rejstřík zeměpisný – abecední seznam
Rejstříkové heslo
Hitler Adolf, str. 33,40,51,67
Nový Úděl, str. 77,86,115
Knóssos, 1,d5

CD-ROM – encarta, DK, Hutchison
Internet – dálnice/stoka?
Fulltextové vyhledávání


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ŠPANĚLSKO V 16. STOLETÍ
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hospodářství
-------------------
- paradox - příliv zlata z kolonií přinesl bohatství pro krále a šlechtu ale způsobil úpadek řemesel. Množství zlata stoupla ale hodnota klesla.
- španělská šlechta zjistila že je výhodnější nakupovat v cizině a tak domácí řemeslníci přišli o práci.

Politická situace
------------------------
 „Supervelmoc“ – V osobě Karla I-V ovládla habsburská dynastie území obrovského rozsahu.
Karel I-V
 1516 se stal Španělským králem jako Karel I
 1519 se stal Římsko-německým císařem jako Karel V
 Jeho území – Španělsko, Německé státy, Burgundsko, Itálie (Jih a Milán), Nizozemí, Rakousko (– od roku 1522 ho svěřil svému bratrovi Ferdinandovi I), Španělské kolonie v Americe.
 Jeho úspěchy -


FILIP II.
- vládl v letech _ _ _ _ až _ _ _ _
- byl silně nábožensky založený + rozhodnutý šířit ________ i násilím:
a)boj proti Turkům / v roce _ _ _ _ u _______________ /
b)boj proti Angličanům / v roce _ _ _ _ - ________________________/
- v roce _ _ _ _ vyslal armádu vedenou _______________ /______________________/
dobýt Portugalsko = Španělsko se stalo velmocí, nad kterou slunce nezapadá??????
- v roce _ _ _ _ nechal vybudovat ____________ = komplex budov zahrnující královský zámek + klášter + hrobku španělských králů.

Nápověda A:
Armada Invencible, víra, Escorial, vévoda z Alby,Lepanto, Fernando Alvarez de Toledo

Nápověda B:
1571,1598,1588,1563,1580,1556,


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Revoluce v Nizozemí
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Území:
Nizozemí = Belgie + NIZOZEMÍ + Lucembursko
Hospodářská situace:
Sever / Jih
PROVINCIE Holland, Zeeland, Utrecht / Flandry, Brabant
VENKOVSKÉ OBYV. Polder, svobodníci/ Poddaní
MĚSTA Manufaktury / Cechy
OBCHOD Námořní – Evrop./ Bankovní domy
NÁBOŽENSTVÍ Kalvinisté / Katolíci

Politická situace:
- Nizozemí v postavení špaň. Kolonie
- daně- z vlny,majetku, prodeje tzn. „1/10“ zisku z každého realizovaného obchodu připadla králi.
- omezení obchodu = zákaz obchodu s Anglií, jinými kol.
- podpora inkvizice = odsouzeno 8000 kacířů
- okupace 1567 země obsazena špaň. vojskem vedeným vévodou z Alby (Fernado Alvarez de Toledo)
- popravy významných nizozemských šlechticů – EGMONT a HORN
- zřízena Rada nepokojů, která vydávala rozsudky smrti nad tzv. „rebely“ (Celkově je počet obětí inkvizice v této zemi odhadován na 50 000 až 100 000 obětí.)


1572
Zahájeno celonárodní povstání proti špaň. okupaci
Lesní gézové = žebráci/partyzáni ukrytí v lesích
Námořní gézové = přepadali špaň. lodě z angl. přístavů
Město = zavřela brány a odmítla vzdát se Španělsku (HAARLEM, LEIDEN)
Vilém Oranžský = vybudoval za vlastní peníze vojsko pro boj proti španělské okupaci

Výsledek:

1581 = Vznik spojených nizozemských provincií („Holandské Republiky“) nezávislých na Španělsku (7 severních provincií)
!!!
obyvatelé Nizozemí přestávají být poddanými španělského krále = v určitém smyslu zrušena feudální závislost.


-------------------------------------------------------------------------------------------------------
ANGLIE V 16. STOLETÍ
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
 Hospodářství:

V Anglii odedávna vzkvétal chov _ _ _ _ a anglic-
ká _ _ _ _ se vyvážela do Evropy. Po roce 1500
se v Anglii rozvinula i výroba látky ( =_ _ _ _ _ ).
Obchod s ní přinášel zisk. To vzbudilo zájem části
anglické šlechty, která se začala podílet na rozvoji
textilních _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ a rozšiřovala plochu pastvin pomocí tzv. „ohrazování“
(=_______________________ _______________________________________.)

 Politická situace:

V 16.století vládli v Anglii panovníci z rodu _ _ _ _ -
_ _ _ _ _. Zřejmě nejznámějším z nich byl (muž proslu-
lý 6 manželstvími) _ _ _ _ _ _ _ V_ _ _ , který vládl
v letech _ _ _ _ - _ _ _ _. Za jeho panování došlo k
odtržení Anglie od římské _ _ _ _ _ _.

V roce_ _ _ _ nastoupila na trůn dcera A.Boleynové
_ _ _ _ _ _ _ _.Vládla až do roku_ _ _ _.Po celou do-
bu své vlády všemožně podporovala rozvoj anglic-
kého zámořského _ _ _ _ _ _.
a)VAnglii vzniklo několik obchodních společností
pro obchod s _____________________________
_________________________.Např. v roce 1600
byla založena ____________________________.
b)Tajně se královna podílela i na činnosti korzárů
( „privateers“ = __________________________
________________ např. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _).
Závěr: Čím větší byly úspěchy anglického námoř-
ního obchodu, tím nevyhnutelnější byla srážka
se _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ .


----------------------------------------------------------------------------------------
ARMADA INVENCIBLE/ BITVA V DOVERSKÉ ÚŽINĚ -1588
----------------------------------------------------------------------------------------
Příčiny konfliktu:
(co Filipa II. přimělo k vyslání Armady)
a) úspěšná činnost privateers v Karibiku a Atlantiku
b) anglická podpora nizozemských námořních gézů
c) anglické pokusy zkoumat pobřeží Sev. Ameriky
d) existence anglikánské církve v Anglii
e) přestože Alžběta své panenství obratně využívala
v mezinárodní politice, v určitém okamžiku ji Filip II.
přestal vnímat jako svou možnou budoucí manželku.

Průběh:

28.5.1588
„Neporazitelná armáda“ vyplouvá, ale nepříznivé počasí přinutilo flotilu vrátit se do přístavu a čekat až do července.

29. červenec1588
„Neporazitelná armáda“ byla spatřena anglickými hlídkami( „Neporazitelná armáda“ byla spatřena anglickými hlídkami(St Michael’s Mount = Marazian + Penzance v Cornwallu ). Anglická flotila vyplouvá proti Španělům. ). Anglická flotila vyplouvá proti Španělům.

31. červenec – 6. srpen 1588
„Neporazitelná armáda“ pluje v sestavě, která má tvar půlměsíce. Španělští kapitáni drží lodě blízko sebe, aby využili svou početní převahu. Anglické lodě zaútočily poblíž Plymouth, Portland Bill a Isle Of Wight, ale bezúspěšně.

6. srpen 1588
„Neporazitelná armáda“ zakotvila u přístavu Calais. Angličané zastavili poblíž a čekali na příchod noci.

7./8. srpen 1588
Angličané využili přílivu a vyslali mezi kotvící španělské galeony ZÁPALNÉ LODĚ.

8. srpen 1588
Španělé ve strachu z ohně podlehli panice a jejich lodě opustily bojovou sestavu. Angličané úspěšně zaútočili na rozptýlené lodě „Neporazitelné armády“ u Gravelines.

9. srpen 1588
„Neporazitelná armáda“ se vydala na cestu domů – severní cestou (=kolem severního a západního pobřeží Irska a Skotska).


září 1588
25 španělských lodí ztroskotalo na irském a skotském pobřeží, mnoho trosečníků doplavalo na břeh, ale byli pobiti.

Důsledky:
Otřeseno postavení Španělska jako bezvýhradného "vládce" Atlantiku a východního pobřeží amerického kontinentu
Anglie získala dobré předpoklady k tomu, aby se stala světovou námořní velmocí.


-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Francie v 16. Století
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hospodářství:
Existovala zde řemeslná výroba (plátno, sukno, hedvábí, koberce, sklo, majolika…).ALE 9/10 obyvatelstva se zabývalo zemědělstvím.

Politická situace:
a) Zahraniční španělské nebezpečí (Alois, Burgundsko, Milánsko…Francie v habsburském obklíčeni???)
b) Domácí války a spory (dynastické, mezi řevnivost mezi starobylými šlechtickými rody, náboženské,)
Kdo bude vládnout?

František I(1515 - 1547)
+ rozvoj kultury a umění ve Francii, zval umělce (Leonardo da Vinci - přestehoval se do Francie)
- chtěl se stát císařem, vymanit Francii z habsburského obklíčení,získat vliv v severní Itáli=války se stávajícím císařem Karlem V. Nepříznivý dopad na ekonomickou situaci země. Karel V zajal Františka v bitvě u Pavie dne 24..2.1525.

Jindřich II (1547 - 1559)
 Syn Františka I
 Jindřich II + Kateřina Medicejská
 Bylo jim jen 14, Jindřich měl poměr . Věnoval se spíše své milence (bylo jí 35)
 Jindřich II vedl válku proti Filipovi II., válka skončila mírem r. 1559.
 1. Červenec 1559 – byl smrtelně zraněn Jindřich II. na turnaji uspořádaném na oslavu sňatku Alžběty z Valois s Filipem II. - střep kopí mu pronikl do mozku.

Synové Jindřicha II a Kateřiny Medicejské – se postupně stali fr.
panovníky:
 František II (1559 - 1560)
 Karel IX (1561 - 1574)
 Jindřich III (1574 - 1589)

Dva starobylé soupeřící rody.
Bourboni x Guisové

Jaké náboženství?
Katolíci (ve městech) X Hugenoti (na venkově, na jihu podporováni z Navarry)
Rozpory vedly k vzájemnému napadání a vypalování kostelů. Kateřina s Karlem IX chtěli spor uklidnit - řešením bylo provdat Hugenota s katoličkou, lidé by se usmířili.

Řešení
a) Kateřina Medicejská 1572 - Bartolomějská noc, sňatek mezi Markétou z Valois (katolická princezna) a Jindřichem Navarským (Hugenot). Obrovský masakr Hugenotů v Paříži při oslavách sňatku, padlo jich 3000. Kateřina chtěla Katolickou Francii
b) Jindřich IV (1589 - 1610) - původně navarrský král
 Po smrti bezdětného Jindřicha III (byl zavražděn), nastoupil na Fr. Jindřich IV navarrský a Markéta z Valois. Nová Dynastie - Bourboni. Přestoupil na katolivkou víru. V roce 1598 vydal edikt mantský - zaručoval hugenotům náboženskou svobodu. Jindřich IV dobyl francii.
 1589 - skončila dynastie Valois a nastoupila dynastie Bourbonů.



------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Švédsko v 16. století
------------------------------------------------------------------------------------------------------------

PŘEDEHRA:
R. 1397 potvrdil stavovský sněm spojení tzv. tří skandinávských říší - Dánska, Švédska-Finska a Norska-Islandu do Kalmarské unie. Vládla v ní královna Markéta I. , dcera dánského krále Waldemara IV. Atterdaga. Dánská „princezna“ Markéta se r. 1364 vdala za švédského a norského krále Haakona. Kalmarská unie trvala formálně až do r. 1523.

STOCKHOLMSKÁ KRVAVÁ LÁZEŇ:
Od15. stol. začala část švédské šlechty usilovat o odtržení od Kalmarské unie a vytvoření samostatného švédského národního království. Dánský a norský král Kristián II. se však od svého nástupu k moci pokoušel zlikvidoval švédskou šlechtickou opozici a upevnit dánskou nadvládu nad Švédskem. Zadržel řadu příslušníků významných švédských rodů v Dánsku jako rukojmí (např. Gustava Erikssona). R. 1520 obsadil Stockholm, dal se korunovat na dědičného švédského krále a po třech dnech korunovačních oslav dne 8. února 1520 nechal popravit nejméně 50 švédských biskupů a šlechticů. Mrtvoly nechal Kristián rozčtvrtit a po třech dnech odvézt do Östermalmu ke spálení. (Přikázal dokonce vykopat z hrobu Stena Stureho a rovněž ho spálit.)

BOJ ZA SVOBODU:
Gustav Eriksson uprchl ze zajetí, navštívil Kalmar, Småland a Dalarnu snažil se přimět Švédy k boji proti Kristiánovi II. Sedláci a horníci z Dalarny a z Uppsaly jeho výzvu uposlechli a pod jeho velením zahájili boj proti dánské nadvládě. R. 1523 se ji s pomocí města Lübeck (10 lodí se žoldnéři) podařilo svrhnout. Kalmarská unie byla rozpuštěna.

KORUNOVACE A PANOVÁNÍ:
Švédské říšské shromáždění zvolilo Gustava Erikssona za krále, na trůn nastoupil jako Gustav I. Vasa a založil dynastii Vasovců. 1. usiloval o rozvoj hornictví, řemesel a obchodu. 2. zahájil budování švédského válečného a obchodního loďstva. 3. r. 1527 zabral majetek katolické církve a prosadil v zemi luterství. 4. zavedl dědičné právo na královskou korunu.

---------------------------------------------------------------------------------------
Rusko za Ivana IV. Hrozného
---------------------------------------------------------------------------------------
TITUL:
Vnuk Ivana III. byl prvním vládcem, který se dal r. 1547 korunovat jako Ivan IV. za cara celé Rusi. Tímto titulem, který je odvozen od římského císaře, chtěl Ivan navázat na Řím a Byzanc; jeho vláda se měla opírat o náboženskou víru.

VNITŘNÍ POLITIKA:
Ivan IV. Hrozný pokračoval v politice prosazování absolutistických mocenských nároků. Své postavení posílil v domácí politice novým kodifikovaným právem (1550), zavedením centrální správy a reformováním armády = STŘELCI:(organisátorem střelců je Ivan Hrozný. Část jich žila v Moskvě jako stráž carova - asi 5000. V Moskvě obývali t. zv. Střeleckou svobodu, předměstí v dnešní čtvrti Zemljanoj gorod. Většina, asi 7000, však byla tehdy posádkou v hraničních městech. Služba byla doživotní a dědičná.)

ZAHRANIČNÍ POLITIKA:

a) VÝCHODNÍ HRANICE:
Svou vládu rozšířil na celou oblast Volhy = dobytí tatarských chanátů za jihovýchodními hranicemi státu, kazaňského (1552) a astrachaňského (1555).
b) ZÁPADNÍ HRANICE:
Na západě se Ivan IV. snažil o přístup k Baltskému moři, aby tak svou říši dostal z izolace, která nastala v období nadvlády Zlaté hordy (státního útvaru vytvořeného potomky Čingischána). Proto došlo k ruskému vpádu do Livonska a válce proti Polsku a Švédsku (1558-1582/83), která však skončila porážkou Rusů a přivodila ztrátu všech dobytých území, čímž přispěla k hospodářskému a sociálnímu rozpadu říše. Na východě se v té době začala kolonizace Sibiře.

KRUTÝ A NELÍTOSTNÝ PANOVNÍK:
Ivan IV. měl přívlastek Hrozný, protože svou vládu zabezpečoval krutostí, týráním a deportacemi. Počátkem šedesátých let 16. století s podporou služební šlechty, která mu byla oddána, decimoval starou aristokracii.
V tomto období nastolil také systém opričniny, která silně podlomila moc bojarů, rozsáhlá území v okolí Moskvy odebíral jejich pravoplatným majitelům, které přesídloval, popř. připravoval o život a jejich pozemky dával k dispozici služební šlechtě a cizincům, kteří tvořili carovu osobní stráž.
Problematické Ivanovo dětství, kdy byl svědkem mnoha krutostí, a pozdější zrady nejbližších osob těžce dopadly na Ivanovu psychiku a projevily se krajní podezřívavostí, přehnaným strachem o vlastní osobu a neúměrnou krutostí vůči otevřeným nepřátelům. Postupně se obrátila i proti carovu nejbližšímu okolí. Roku 1581 Ivan surově zbil svoji snachu ve vysokém stupni těhotenství, která se prý pohybovala v carském paláci (ovšem ve vlastních komnatách) dostatečně neoděná. Žena následně potratila. Svého syna Ivana, který se manželky zastal, car smrtelně zranil železnou holí.


-------------------------------------------------------------------------------------
ROZPAD UHERSKÉHO STÁTU
--------------------------------------------------------------------------------------
Nový panovník Ludvík Jagellonský (1516-1526) nebyl příliš schopným a silným a od počátku své vlády čelil turecké hrozbě i domácím magnátům. R. 1521 dobyl sultán Sűleyman Bělehrad a další uherské državy na jihu země. Ludvík svolal r. 1526 zemskou hotovost mezi Budín a Moháč. V bitvě u Moháče bylo uherské vojsko katastrofálně poraženo a část velmožů na čele s Ludvíkem utonula při útěku v močálech. Turecká vojska se pak nezadržitelně valila do Evropy a Uhry byly bezprostředně konfrontovány s muslimským světem. V roce 1541 Uhersko ztratilo početná území: území přibližně dnešního Maďarska připadlo Osmanské říši(Sultán Sulejman), z východní části se stalo Sedmihradsko (Jan Zápolský) – byl to nezávislý stát, který byl vazalem Osmanské říše - a zbylé území, tedy (Slovensko, Burgenland, západní Chorvatsko) s jádrem na Slovensku pod názvem „královské Uhersko“ připadlo Habsburkům (Ferdinand I.).


----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nástup Habsburků na český trůn
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Když pak v roce 1526 umírá Ferdinandův švagr, bratr Anny Jagellonské Ludvík, český a uherský král, začíná Ferdinand I. Habsburský usilovat o nástupnictví v českých a uherských zemích – v českých zemích je pak zvolen králem 23. října roku 1526 (korunován je 24. února roku 1527), součástí volby je Ferdinandův slib, že bude dodržovat kompaktáta, bude respektovat svobodu českých stavů, uhradí polovinu královských dluhů a přenese své sídlo do Prahy:

"My Ferdinand, z Boží milosti král český, oznamujeme tímto listem všem:
že přiřkli jsme kompaktáta, aby byla skutečně zachována, aby takový arcibiskup byl dán a brzy zjednán byl...korunou českou držeti a zachovati, všechny pány, rytířstvo, města pražská a jiná města i všecku obec při právních svobodách ... zvláště slavných pamětí krále Otakara, krále Jana, císaře Karla, krále Václava, císaře Zikmunda, krále Ladislava, krále Jiřího, krále Vladislava, všechny zápisy dané a vyšlé až do smrti... hradu Karlštejna, koruny, klenotů nikomu nesvěřovati, zachovati řád a zvyklosti království českého... žádných cizinců na úřady nesázeti než na Čechy, žádných zemí od koruny odtrhnouti... "

V Uhrách je pak Ferdinand I. Habsburský částí šlechty zvolen králem 17. prosince roku 1726 (korunován je v listopadu 1527) – o trůn a vládu nad Uhrami pak ale celá léta bojuje se sedmihradským vévodou Janem Zapolským, který byl uherským králem zvolen o měsíc dříve než Ferdinand.

5. ledna roku 1531 je Ferdinand I. Habsburský zvolen v Kolíně nad Rýnem římským králem ( korunován je v Cáchách 11. ledna téhož roku) – později se pak stává nástupcem svého bratra, Karla V., na trůnu římského císaře: stává se jím poté, co se nemocný Karel V. uchýlí v roce 1556 do ústraní – slavnostně je Ferdinand I. vyhlášen římskoněmeckým císařem prohlášen ve Frankfurtu nad Mohanem 15. března roku 1558.

DŮSLEDKY NÁSTUPU HABSBURKŮ NA ČESKÝ TRŮN:
a) vznik územně rozsáhlého mnohonárodnostního státu ve střední Evropě =habsburské/podunajské monarchie.
Ferdinand I. Habsburský během svého téměř čtyřicetiletého panování vytváří spojením rakouských habsburských držav s českými a uherskými zeměmi jako první habsburský panovník státní celek, který přetrvá v podstatě až do roku 1918.

b) Habsburkové prosazují absolutistický způsob vlády i v českých zemích.
Za Ferdinandovy vlády dochází v monarchii k mnoha změnám – Ferdinand I. Habsburský usiluje o pevné spojení zemí monarchie a jejich centrální řízení absolutistickými formami vládnuti, prosazuje dědičnost trůnu a jako protiváhu a omezení zemských úřadů českých a uherských zakládá ve Vídni centrální úřady, a to na základě tzv. dvorského řádu (Hofstaatsordnun­g).


c) postupná rekatolizace českých zemí
Za vlády Ferdinanda I. Habsburského dochází též k pomalé rekatolizaci českých zemí – v roce 1556 přichází do Čech jezuité, v roce 1561 je pak obsazeno dlouho neobsazené pražské arcibiskupství.

d) v rozporu se svými sliby o neporušitelnosti práv a svobod daných městům
slavnými českými králi zatížil Ferdinand I. Habsburský česká města daněmi.

První protihabsburský odboj:
České stavy vyjádřily svou nespokojenost s /ne/plněním Ferdinandových slibů v
okamžiku kdy se pokusil použít zemskou hotovost mimo české území v takzvané šmalkaldské válce (1546-1547). Odmítly svolání vojska a jeho poskytnutí králi bez předchozího jednání zemského sněmu. Ferdinand však
s podporou vojska svého císařského bratra obsazuje Prahu.

Potrestání odboje:
– Ferdinand se rozhodl vést s původci povstání soudní proces. 8. července 1547 se konalo soudní přelíčení s pražskými konšely, na které byla uvalena největší vina za povstání. Pražané se neodvážili hájit a poddali se na milost a nemilost panovníkovi, který rozhodl, že musí zrušit své závazky ke stavovskému spolku, odevzdat písemnosti stavovského výboru a postoupit králi městská i cechovní privilegia, stejně jako zásoby zbraní. Také některá královská města o několik dní později ztratila svá privilegia.[17]

20. července byli obžalováni stavové, z nichž někteří uprchli ze země, čímž se odsoudili k trestu smrti, ostatní ztratili velkou část svého majetku a dva šlechtici byli popraveni. Tím však účtování se šlechtou skončilo. Nikoli však s městy, nad kterými byla zřízena královská kontrola, byla značně omezena samostatnost jejich politiky a velké pokuty i konfiskace se pro ně stala obrovskou zátěží. Porážka odboje měla také za důsledek zavedení cenzury a tresty byla obzvláště stižena Jednota bratrská, jejíž členové hromadně odcházeli z Čech.


----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
České země v 17. století
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Habsburští panovníci Ferdinand I.(1526-1564) Habsburský a Maxmilián II.(1564-1575) Neplnili sliby dané českým stavům v roce 1526, avšak RUDOLF II. (1576-1611) učinil Prahu hlavním městem habsburské říše a vydal roku 1609 - „MAJESTÁT“ (dokument zaručující Čechům svobodu vyznání):

"...také i při jiných svých, v témž sněmu zejména doložených a náboženství jich se dotýkajících žádostech zůstaveni byli, a též náboženství své křesťanské pod obojí volně a svobodně, bez překážky každého člověka, provozovati mohli, to vše aby od Nás jim stavům dostatečné potvrzeno bylo, jakž týž artikul a žádost jich, do dotčeného sněmu a týž sněm ve dcky zemské do kvaternu 3) sněmův obecných zeleného léta tisícího šestistého osmého v pondělí po neděli Exaudi pod literou K.8 slovo od slova vložený a vepsaný, to v sobě šíře obsahuje..."

Avšak k porušovaní Majestátu došlo už Rudolfovými nástupci (Matyáš (1611-1619) a Ferdinand II (? ), to vyvolalo v Čechách a na Moravě proti-Habsburské povstání.


------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Boj českých stavů proti Habsburkům
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1618 - čeští šlechtici vtrhli do Královské kanceláře na Pražském hradě a vyhodili z okna královské místodržící Slavatu z Chlumu a Bořitu z Martinic. Prozatímní správa země byla svěřena 30-ti direktorům
1619 - opatření direktorů:
1. Sesazení Ferdinanda II.
2. Volba Fridricha Falckého českým králem důvody:
a. Byl protestant
b. Jeho ženou je anglická princezna


8. 11. 1620 - Bitva na bílé hoře

Vojsko českých stavů = protestantské. Šlechty + měst X Císařská (Ferdinandova) armáda

Výsledek:
 Vítěz - Ferdinand II opět králem i v českých zemích
 Poražený - Fridrich Falcký uprchl ze země


Důsledky porážky
1. Popravy - 27 dne 21.6. 1621
2. Konfiskace
3. Emigrace
4. Obnovené Zřízení Zemské:
a. H- dědičně na českém trůnu
b. H- vydávají zákony
c. Jen katolické náboženství
d. Nekatolíci musí odejít
e. V Čechách byla němčina zrovnoprávněna s češtinou

1. Vypukla jako důsledek nahromaděných problémů v oblasti náboženské, politické a hospodářské. Zjednodušeně proti sobě bojovaly země katolické ligy v čele s Habsburky a země protestantské unie v čele se Švédskem, Dánskem a Nizozemím. Časem však bylo náboženské hledisko opuštěno a válka trvala setrvačně – spíše se vymkla z rukou státům, proti Habsburkům bojovala i katolická Francie, naopak na habsburskou stranu se přidávalo dle potřeby protestantské Sasko.

2. Etapy konfliktu:

a) válka česká (1618 – 1620)

b) válka falcká (1620 – 1623) – Habsburkové zvítězili nad Friedrichem Falckým a Nizozemím

c) válka dánská (1625 – 1629) – Dánsko v čele unie, snaha získat severní Německo, pomoc Anglie, Sedmihradska, Turecka a na Moravě povstali proti Habsburkům Valaši. Habsburský panovník Ferdinand II. požádal o pomoc Albrechta z Valdštejna – vybudoval „soukromou“ armádu – velmi kvalitní, dobře placená. Vyhnal Dány z Moravy a porazil je v Německu. Kariéra Valdštejna vzbudila závist a intriky = propuštěn 1630.


d) válka švédská (1630 – 1635) – švédský král Gustav II. Adolf + Sasko, Braniborsko, Rusko, Nizozemí a Francie. Obsazeno severní Německo, Sasové osvobodili Prahu. Friedrich II. byl nucen opět povolat Albrechta z Valdštejna = zastavil Švédy u Lützenu (padl švédský král) 1632. Pak začal tajně vyjednávat se Švédy (slibovali mu českou korunu) = 1634 zavražděn v Chebu. Pak příměří se Švédy, Sasko opět slíbilo Habsburkům mír – za to definitivně dostalo českou Lužici.

e) válka švédsko – francouzská (1635 – 1648) – koalice Švédska, Nizozemí a Francie (aktivita kardinála Richelieua) – jde o vyčerpávající válku bez větších zisků. Francie chtěla odstranit obklíčení a udržet roztříštěné Německo. Švédové se dostali do Čech, porazili u Jankova Habsburky – málem definitivní konec války, ale bývalý uherský spojenec Jiří Rákoczi uzavřel s Habsburky mír. Švédové obléhali neúspěšně Brno i Uherské Hradiště, prakticky bez boje získali Olomouc a ještě roku 1648 bojovali v Praze (vyrabovali rudolfínské sbírky), tehdy však již nebyli chápáni jako osvoboditelé od katolického habsburského útlaku, ale jako nepřátelé.


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výsledky třicetileté války:
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Konec války – 1648 po dlouhých jednáních = vestfálský mír. Za základ poválečného uspořádání byla vzata situace z roku 1624 – pro Čechy definitivní ztráta nadějí na návrat exulantů (Komenský a jednota bratrská). Dohoda byla kompromisem – koho země, toho víra. Habsburkové sice ztratili hegemonii v Evropě, ale upevnili si vládu ve svých zemích. Německo zůstalo roztříštěno a svatá říše římská ztratila smysl – jen formální, nejsilnějšími zeměmi – Sasko, Braniborsko, Prusko vedou samostatnou politiku. Posíleno postavení Francie – evropská velmoc. Potvrzena nezávislost Nizozemí a Švýcarska

tzv. vestfálský mír. mír fakticky potvrdil:

- územní výhody pro _____________________(= „nový hegemon Evropy“)-, _________________.

- některé nové státy vybojovaly nebo prosadily svou nezávislost _________________, _____________.

- podobu „Německa“ jako státu ________________ .

- význam titulu císař Říše římské národa německého ___________________________.

- Habsburkové v prosadili ______________________________________________.

- Habsburkové neprosadili ______________________________________________.



---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Důsledky třicetileté války
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Válka způsobila obrovské materiální a lidské ztráty – střední Evropa prakticky vylidněna. Prohloubily se rozdíly mezi západní – vyspělejší Evropou (zde nastupuje kapitalismus) a střední a východní – zaostává (absolutismus, nevolnictví).

Důsledky třicetileté války pro české země:
SOCIÁLNÍ: oběti války + mor + emigrace = ?__________________________________________________

HOSPODÁŘSKÉ: zničení střední Evropy, pokles počtu pracovníků =?__________1/3__________________


jediným náboženstvím v Čechách = ?_____________________,

příchod cizích rodů do Čech (císař F odměňuje věrné) =?______________________________

emigrace protestantských věřících z habsburských zemí do Nizozemí, Pruska, Anglie, Ameriky
?___________________________________________________________________________

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE
___________________________________________________________________________

Situace v Anglii na počátku 17. století
Na konci vlády Alžběty patřila Anglie ke státům se značnou mezinárodní autoritou, prožívala hospodářský (obchod, nová odvětví výroby) i kulturní rozkvět. Nástup prvního krále stuartovské dynastie Jakuba I. na tomto stavu příliš nezměnil, k vážnější vnitropolit. krizi došlo až za jeho nástupce Karla I. Hospodářská politika krále omezovala podnikatelskou volnost, obchodní rozvoj i blahobyt obyvatel. Král využíval svého výsadního postavení k tomu, aby si vynutil půjčky, prodával monopoly a zaváděl cla, čímž se zdražovaly dovážené suroviny. Tyto královy kroky negativně postihly obchodníky a podnikatele z řad gentry, která však měla významné zastoupení v dolní komoře parlamentu. Král také zasahoval proti anglické obdobě kalvinistů - puritánům (3 větve: presbytariáni, independenti, levelleři), kteří považovali okázalost královského dvora za hříšné plýtvání, zato byli příznivě nakloněni novému podnikání. Král puritány pronásledoval, tisíce jich hledaly útočiště v nově založených osadách v Severní Americe („Otcové poutníci - Pilgrim fathers“). Když se poslanci r. 1629 postavili proti těmto snahám, král parlament rozpustil a dále již nesvolával a vládl bez parlamentu až do roku 1640.

1. Dlouhý parlament /1640 – 1642/
V r. 1640 svolává král zasedání parlamentu z důvodu finanční tísně v souvislosti se skotským povstáním a očekává, že mu odsouhlasí zvýšení daní. Parlament je ochoten o králově požadavku jednat, ovšem za určitých podmínek. Zástupci parlamentu předložili králi své požadavky např. potrestání Strafforda a Lauda, svolávání parlamentu bez nutnosti souhlasu krále, vybírání daní jen se souhlasem parlamentu... Král však podmínky parlamentu nepřijal. V doprovch habsburskodu vojáků se dostavil na jednání parlamentu, obvinil 5 poslanců z velezrady a nařídil rozpuštění parlamentu. Královi věrní „kavalíři“ sice opustili parlament, ale ostatní neuposlechli královské nařízení, protože napříště mohl být parlament rozpuštěn pouze vlastním rozhodnutím. Králův čin vyvolal po celém Londýně bouřlivý a králi nepřátelský ohlas. Karel I proto raději opustil Londýn a uchýlil se do Oxfordu, aby se připravil na boj proti parlamentu. V Londýně samotném je na ochranu parlamentu zvonem svolána „domobrana“.

2. Občanská válka v Anglii /1642 -1649/
v zemi se začala občanská válka, 2 tábory:
– královský: přívrženci krále = kavalíři - CAVALIERS
při panovníkovi stály zaostalejší části Anglie, sever a západ Anglie, území s výsadním postavením staré šlechty, anglikánská církev, v čele králova vojska byl Ruprecht Falcký

– parlamentní: nová šlechta - GENTRY, měšťanstvo, puritáni - ROUNDHEADS,
opora vyspělých částí Anglie, jih, východ + Londýn, s převahou podnikající nové šlechty a měšťanstva, v čele vojska lord Essex, lord Fairfax, Oliver Cromwvel

V prvních střetnutích této občanské války využívala králova armáda výhody lepšího výcviku a většího počtu těžké jízdy. Vojska parlamentu ustoupila po bitvě u Edgehillu a král se připravoval na dobytí Londýna. Král zpočátku vítězí nad nevycvičenými vojáky parlamentu, situace se změní, když jeden z puritánů, Oliver Cromwell vycvičil novou jízdu - základ „armády nového typu“ - z, uvědomělých a ukázněných dobrovolníků, důstojnická hodnost za zásluhy. S pomocí této armády byli královi stoupenci poraženi v řadě bitev Naseby, Marston Moor, Preston. Král byl přes svůj útěk na ostrov Wight zajat, souzen a popraven (r. 1649).


3. období anglické revoluce /1649-1660/
Král byl postaven před soud, obviněn z ze zrady a v lednu 1649 popraven. Po smrti krále byla zrušena monarchie a vyhlášena republika. Ve službách parlamentu a republiky Cromwell bojoval proti povstání Skotů a obsadil Irsko. Po svém triumfálním návratu ze Skotska Cromwell rozehnal parlament a od roku 1653 vládl jako lord protektor.
V roce 1658 zemřel Cromwell, v zemi chaos. Generál Monck znovu povolat Stuartovce do Anglie.

4. GLORIOUS REVOLUTION /1688/
Do Anglie se vracejí synové Karla I – Karel II a Jakub II.
Po smrti Karla II se JAKUB II. stal katolickým králem v protestantské (anglikánské) zemi. Všeobecná nespokojenost s jeho vládou vyvrcholila ve chvíli, kdy povolil katolíkům přístup do anglických úřadů. Rozhořčení Angličané proti Jakubovi II. zahájili boj a zástupci šlechty a parlamentu začali vyjednávat s Vilémem III. Oranžským a jeho manželkou Marií II. Stuartovnou o jejich nástupu na anglický trůn. Vilém a Marie na podmínky parlamentu formulované jako určitý druh volební přísahy přistoupili a přijali anglickou královskou korunu z rukou parlamentu.


DODATEK: prameny

BILL OF RIGHTS:
... odporuje zákonům, aby si královská autorita bez souhlasu parlamentu přisvojila právo rušit zákony anebo bránit jejich uplatnění. Rovněž odporuje zákonům, aby královská autorita činila výjimky ze znění zákonů anebo uplatňování zákonů.. Zřízení mimořádného soudního dvora pro církevně právní záležitosti, tak jak tomu bylo v minulosti, a dalších komisí a soudních stolic podobné povahy, je protizákonné a nebezpečné.
Je protizákonné vypisovat bez schválení parlamentu daně pro panovnickou Korunu anebo pro její potřeby... a to po delší dobu anebo jiným způsobem, než bylo povoleno a schváleno. Je protizákonné vypisovat bez schválení parlamentu daně pro panovnickou Korunu anebo pro její potřeby. Svoboda projevu, diskuse a rokování v parlamentu nesmí být zpochybněna žádným soudním dvorem...

NAVIGATION ACTS:
9.10.1651 - Zákon na ochranu anglického námořního obchodu, Oliver Cromwell, vůdce státní rady anglického Commonwealthu, vyhlásil navigační akta, zákon na podporu anglické námořní plavby. Zákon stanovil, že zboží z Asie, Afriky a Ameriky se smělo dovážet do Anglie pouze na anglických lodích s anglickou posádkou. Zboží z Evropy se mohlo dovážet na lodích patřící zemi, z níž zboží pocházelo. Zboží vyvážené z Anglie se mohlo vyvážet jen na Anglických lodích s anglickou posádkou.( Význam navigačních akt spočíval především v podpoře anglického obchodu).

Anglické kolonie:
1) hledej oblasti, kam Anglické lodě pronikají
2) přesně zeměpisně urči, kde začíná pokus Angličanů o trvalé osídleni Severní Ameriky
3) jak se nazývají nejstarší osady (nejméně 4)
4) s jakým původním obyvatelstvem se Angličané setkávají (kmen, náčelník)
5) jak se vyvíjel vzájemný vztah indiánů a Angličanů a které osobnosti se o to zasloužily
6) které další evropské mocnosti usilovaly o získání koloniíí na americkém kontinentu?

___________________________________________________________________________

FRANCIE V 17. STOLETÍ
___________________________________________________________________________


SESTAV SPRÁVNÉ POŘADÍ PANOVNÍKŮ S JEJICH MANŽELKAMI A RÁDCI:
/ Vévoda ze Sully, Ludvík XIV. , Marie Tereza, Richelieu,, Jindřich IV., Colbert, Marie Medicejská, Ludvík XIII., Anna Rakouská, Mazarin/

KE KAŽDÉMU PANOVNÍKOVI PATŘÍ 1 VĚTA:
která jej stručně charakterizuje, dopiš správné jméno ke každé větě:

dosáhl náboženského smíru v zemi, hledal spojence proti Habsburkům v Evropě,podporoval koloniální výboje – Kanada, zavražděn mnichem r.1610

Nar. 1638, králem od 1643! Jako regentka vládla královna matka, král samostatně vládl až od r. 1661

Nar. 1601, králem od 1610! Jako regentka vládla královna matka, král byl prohlášen dospělým 1615,jen obtížně zbavoval matku moci s pomocí slavného rádce


POJMENUJ SPRÁVNĚ OPORY KRÁLOVSKÉ MOCI:

Absolutismus = neomezená vláda jednoho muže – panovníka, král je neomezený vládce.
Model francouzského absolutismu byl výsledkem činnosti kardinála Richelieu a „kardinála“
Mazarina. Odbojná šlechta (fronda princů) byla odstraněna ( R ) , nebo podplacena a dvorskou službou připoutána ke dvoru ( M). Dokážeš pojmenovat 3 opory královské moci?:

1. ??????????????
=Největší v Evropě,
ze 300 000 na 500 000

2. ??????????????
= státní rada, ministři,
královští intendanti jsou zodpovědni jen králi, parla- ment nemá žádnou moc.

3. ???????????????
= jeden král, jedna víra,
jeden zákon.
1685 - ????????????



KDO ŘEKL NÁSLEDUJÍCÍ VĚTU A CO TÍM MYSLEL:

„Nadešel čas, abych se otěží vlády ujal sám.
Vy mi budete nápomocni tím, že mi
poskytnete své rady, požádám-li vás o to.
Od nynějška, pane kancléři, neučiníte jediné rozhodnutí
a nepodepíšete jedinou listinu, aniž budete k tomu mít můjpříkaz
a aniž se mnou věc dříve projednáte…“
„Stát jsem já!“


JAKÁ BYLA ZAHRANIČNÍ POLITIKA LUDVÍKA XIV.

Ludvík XIV. v době své vlády vedl celou řadu válek:
- 1667 = tzv. Devoluční válka ( válka proti ????????)
- 1672 = vpád do Spojených provincií ( válka proti ???????)
- 1688 = vpád do Falce (válka proti ??????????)
- 1690 = válka, která pokračovala s přestávkami ještě dalších 73 let (válka proti???)
- 1701 – 1713 = snaha získat trůn pro svého vnuka Filipa V. (válka proti ??????)


MERKANTILISMUS

a) obecné zásady
Merkantilismus = hospodářská politika, kterou ve Francii prosadil „ Generální kontrolor financí“ Jean Baptiste Colbert.

PRINCIP: Francie bude bohatnout, když hodnota vývozu bude vyšší než hodnota
dovozu.

PRAXE: 1. dovážet jen laciné suroviny z kolonií,
2. vyvážet ve velkém množství luxusní výrobky,
3. stát bude bránit dovozu výrobků z jiných zemí pomocí cla,
4. stát bude bránit vývozu drahých kovů ze země,
5. stát bude podporovat rozvoj manufaktur a bude se snažit zvýšit počet řemeslníků
v zemi (zákaz vystěhování).


NEZAPOMEŇ NA KULTURU!

Za Ludvíka XIV. došlo k velkému rozmachu francouzské kultury. Rozděl jména osobností podle oborů a ke každému připoj data úmrtí a narození, uveď některé jejich dílo.

CORNEILLE, JULES HARDOUIN MANSART, JEAN BAPTISTE LULLY, MOLIERE,
LOUIS LE VAU, CHARLES LE BRUN, RACINE



__________________________________________________________________________

Španělsko a Nizozemí v 17. století
(pokus se vysvětlit vzestup Nizozemi a pád Španělska)
___________________________________________________________________________

Krajané ze Španělského Nizozemí, kteří
utíkali před inkvizicí, byli vřele vítáni a
přijímáni. /

Těžit zlato a převážet je „ domů“.
(dokud ještě nějaké je)/

Počet obyvatel klesl.
1609 – vyhnání Morisků = potomků Maurů
kteří přestoupili na křesťanskou víru./

Nejen ovládnout území, ale i získat nové
obchodní kontakty, zakládat obchodní
stanice.

Král a šlechta bohatne z přiváženého
zlata a nepotřebuje podporovat rozvoj řemesel
a manufaktur/

Každá provincie má vlastní stavovský
sněm, z nich se vysílá po 1 zástupci na
na zasedání Generálních stavů, které volí místodržícího/

K A T O L Í C I /

Absolutismus, panovník má neomezenou
moc, shromáždění zástupců měst nebo
stavů nemají žádné podstatné pravomoci./

Výrobky domácích manufaktur byly vy-
váženy i do zahraničí = rozvíjely se a
jejich počet rostl./

K A L V I N I S T É/

Co nejvíce rozvinout obchod v rámci Evro-
py a mezi Evropou , Asií a Amerikou.
Bohatnout z výnosu tohoto obchodu.

Ovládnout území, podrobit si
obyvatelstvo a tam, kde je to mož-
né, je využít k otrocké práci/.

osobnosti:

ROZDĚL UVEDENE ÚDAJE DO NÁSLEDUJÍCÍCH KATEGORIÍ:
(vždy bude patrný protiklad mezi záměry Španělska a Holandska)
Postoj ke koloniím / využití kolonií / Řemesla a manufaktury /
Způsob vlády / Osobnosti / Náboženství / obyvatelstvo

_________________________________________________________________________

17. a 18. století - věk revolucí
_________________________________________________________________________

PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE
------------------------------------------

CHARAKTERISTIKA ZMĚNY
Použití strojů ve výrobě, nejdříve v textilním průmyslu, pak v dalších oborech.

SLAVNÉ OSOBNOSTI A JEJICH ODKAZ
John Kay, James Heargraves, Edmund Cartwright,
Thomas Newcomen, James Watt, Robert Fulton, George Stephenson,


REVOLUCE VE VĚDĚ:
----------------------------------

CHARAKTERISTIKA ZMĚNY
Zkoumání přírody se osvobodilo od církevního „dozoru“, který trval na neudržitelných „pravdách“(dogmatech). Věda a náboženství se od sebe oddělují a „vydávají se každý svou cestou.“


SLAVNÉ OSOBNOSTI A JEJICH ODKAZ:
Publikace záznamů F. Magalhaese, Potvrzení správnosti Koperníkovy heliocentrické soustavy, Galileo Galilei, Isaac Newton, William Harvey, Carl Linné, Michail Lomonosov


REVOLUCE VE FILOZOFII:
---------------------------------------

CHARAKTERISTIKA ZMĚNY:
Vznik materialistického pojetí přírody a nové filozofie vědy (induktivní
metody poznání, využití empirie a experimentu).

SLAVNÉ OSOBNOSTI A JEJICH ODKAZ:
Francis Bacon, René Descartes,


REVOLUCE VE SPOLEČENSKÉM MYŠLENÍ:

CHARAKTERISTIKA ZMĚNY:
Rozdělení společnosti na 3 stavy (feudálové, církev a poddaní) není dáno
bohem, jde pouze o společenskou smlouvu, kterou lze změnit.


SLAVNÉ OSOBNOSTI A JEJICH ODKAZ:
Thomas Hobbes, John Locke, Jean Jacques Rousseau, Charles Louis Montesquieu, Voltaire,


Úkoly:
1. u každé osobnosti zdůvodni proč je spojována s danou revoluční změnou, případně čím se na ní podílela.
2. proč je symbolicky počátek těchto velkých spojován s rokem 1643?
3. kdo jsou to tzv. encyklopedisté???

________________________________________________________________________

Osvícenství
________________________________________________________________________
o
od přelomu 17.-18. století
o
Intelektuální hnutí, životní postoj a směr ve filozofii a společenském myšlení
v 17. a 18. Století
o
Kolébkou osvícenectví se stala Velká Británie a Nizozemí = v důsledku
ekonomického pokroku a podnikatelské úspěšnosti měšťanstva došlo k
hospodářské rovnováze mezi měšťanstvem a šlechtou. Vstup měšťanstva do
veřejného života (podnikající měšťané mají sice větší
majetek, než šlechtna, ale šlechta má zase zvýhodňující společenská privilegia.)

o
V polovině 18. století se těžiště osvícenství přesunulo do Francie
o
Ústředním bodem osvícenského myšlení bylo zdůraznění úlohy lidského rozumu,
=
osvícenci usilovali o prosazení rozumu jako základního měřítka pro posuzování
politických norem, společenských vztahů, mravního systému, lidského chování
a vědeckého bádání.

John Locke (1632-1704) – anglický filozof
-----------------------------------------------------------------
o
„Neboť člověk, který nemá moc nad svým vlastním životem, nemůže smlouvou ani svým vlastním souhlasem dáti do otroctví kohokoliv druhého“(in: Dvě rozpravy o vládě)
=
Není správné, aby jedna osoba měla absolutní moc nad druhou.

Voltaire (1694-1778) - fr.
------------------------------------
o
„Despotismus znamená zneužití královské moci. Panovník, který nechá bezprávně připravit o život své občany, je stejný jako lupič na cestě, přestože se mu říká veličenstvo “
( in: Myšlenky o vládě )
=
Jestliže je někdo nositelem absolutní moci, je pro něj snadné ji zneužít.

J. J. Rousseau (1712-1776) – fr.
-----------------------------------------------
O společenské smlouvě neboli o zásadách státního práva
o
O společenské smlouvě
=
moc panovníkovi není dána bohem - stát je společenská smlouva, tzn.jde o dohodu mezi lidmi, která se dá změnit. Právo na požádání o změnu mají zástupci lidu.

Ch. Monteseuieu (1689 - 1725) - fr.
-----------------------------------------------------
o
„ Všechno by bylo ztraceno, kdyby týž člověk nebo týž sbor předních občanů, ať už ze šlechticů, ať už z lidu měl v ruce tuto trojí moc, totiž moc vydávat zákony, moc vykonávat usnesení veřejná a moc soudit zločiny nebo spory jednotlivců.“ ( in: O duchu zákonů )
=
V každém státě jsou 3 moci (zákonodárná, výkonná, soudní v oboru práva občanského)
=
Má li být dosaženo alespoň možnosti spravedlivého a svobodného společenského uspořádání, nesmí tyto moci vykonávat stejná osoba nebo stejná skupina osob, je nezbytné, aby tyto moci byly svěřeny různým na sobě nezávislým osobám nebo skupinám osob.

Osvícenský absolutismus
-------------------------------------
– někteří evropští panovníci se v průběhu 18. století seznámili s názory osvícenců a s uplatněním své absolutní moci se některé myšlenky osvícenců pokusili ve svých zemích uplatnit. (Petr Veliký)

WELCOME!

Broken Heart Graphic For Share On Hi5

I´LL

THINK
OF YOU
 EVERY 

STEP
OF THE WAY.

 

..

  

. .