Z DISKUSE VE SPARKU

18.10.2009 15:51

 

Já toho prostě nenechám a ve svém svatém boji za speed metal budu pokračovat třeba proti všem a do skonání věků...
 
Je mi velmi sympatický  "heroický boj", který na diskusním foru Sparku vede člověk ukrytý pod nickem GNT
(-: viz Melodici versus celý svět  :-)
A navíc v některých jeho příspěvcích se ukrývají opravdu rozumné myšlenky. Třeba tahle věta z jednoho jeho komentu .... myslím, že to platí i opačně, tzn. že přiznivci deathu a blacku nemají čas naposlouchat melodičtější žánry, což někdy vede k zjednodušujícím odsudkům...
je jedna z docela zásadních myšlenek. Vzhledem k záplavě průmyslově vyráběného hipoveho, hopoveho, rapoveho a jineho syntetického shitu, který zahlcuje vysilaci prostor radii i televizí, já sám taky dost dobre nechápu "dehonestaci" melodických rockových a metalových žánrů. Naprosto absurdní mi potom připadá skutečnost, že jejím zdrojem jsou lidé, kteří sami poslouchají metal, ovšem jen ten „svůj“....... :-(
Přestože to není uplně přesně totéž, o čem GNT píše, napadla mě v téhle souvislosti docela (snad) zajímavá  paralela s MEGADETH, takže by k tomu mohl něco říct  Dave Mustaine:
---
"Oficiálně jsem TENKRÁT  kapely jako Poison, White Lion nebo Bon Jovi nenáviděl.."
---
V tom citátu je opravdu podstatné slovíčko TENKRÁT, poslední dobou už evidentně Dave nevidí svět a rockovou hudbu tak úplně černobíle. Kamarádi a spoluhráči nemusí být „jen“ ranaři.
Viz sestava Megadeth -
Dave Mustaine - Vocals, Guitars(Metallica, MD.45, Panic)
Chris Broderick - Guitars  (Ballistic, Nevermore, Jag Panzer)
James Lomenzo - Bass (White Lion, Zakk Wylde, Black Label Society, Pride & Glory, Rondinelli, Ozzy Osbourne)
Shawn Drover - Drums  (Eidolon)
 
 

Docela mě štve absurdnost podobných sporů a útoky vedené proti melodickým rockovým a metalovým žánrům, včetně povýšené stupidity argumentů typu  „existuje hromada mizerných deathmetalových kapel, ale skoro žádná z nich nehraje tak dětinsky jako v případě speeďáren.... i nejpříšernější death bude vždy znít seriozněji.“. Chápu,  že   rétoriku podobného typu používala např.  MTV, když se snažila protlačit Nirvanu a další grunge „objevy“ na vyšší pozici v žebříčcích, ale číst podobné věci na vlastní oči v diskusním foru oblíbeného rockového a metalového časopisu, kde by člověk čekal spíš spřízněné duše a pochopení... tak to je děsivé.
 
POST SCRIPTUM:
Mám takovou, zřejmě opodstatněnou, obavu, že rockeři mladších ročníků zapomínají na nejen metalový odkaz pana Jiřího Brdečky.

 

Prev: THE MISSION, THAT NEVER ENDS
Next: JSEM VZTEKLÝ A HÁDAVÝ PARCHANT (zas a znova, část II.)

WELCOME!

I´LL

THINK
OF YOU
 EVERY 

STEP
OF THE WAY.

 

..

  

. .