3. čtvrtletí
SKUPINY HLÁSEK BJE A BĚ
KDYŽ KOŘEN ZAČÍNÁ NAJpíšeme ve slověJE |
KDYŽ KOŘEN ZAČÍNÁ NAB (+)píšeme ve slověĚ |
OB+JEV |
BĚH+AT |
OBJEVITOBJEVITEL |
BĚŽECBĚŽKY,BĚŽNÝ |
OBJEM,OBJEMNÝOBJEMNOST |
PŘEDBĚHNOUT,PROBĚHNOUTROZBĚH |
OBJEDNATOBJEDNÁVKA |
OBĚHOBĚŽNÍKOBĚŽIVO |
OBJEDNÁNÍOBJEVITEL |
BĚSNITZBĚSILOST |
OBJEZD |
PŘÍBĚHOBĚŤ |
OBJEZDNÍOBJEZDNÝOBJEZDOVÝ |
+ Oběšenecobětovaloběd! |
POZOR NA STEJNĚ ZNĚJÍCÍ SLOVA S RŮZNÝM VÝZNAMEM:
OBJET |
= NĚCO JINOU CESTOU |
OBĚD |
=MÁM RÁD JÍDLO |
OBJETÍ |
= OBJÍMAT MILOU OSOBU= CELÉHO SVĚTA NA KOLE |
OBĚTÍ |
=MRTVOL BYLO MNOHO |
SKUPINY HLÁSEK VJE A VĚ
KDYŽ KOŘEN ZAČÍNÁ NAVpíšeme ve slověJEV+JEM |
KDYŽ KOŘEN ZAČÍNÁ NAV (+)píšeme ve slověĚVĚD+EC |
VJETVJEZDVJEZDOVÝVJEM, VJEMOVÝVJEDNO |
VĚDA,VĚDECKÝ,VĚDĚNÍVĚDOMÍ, PODVĚDOMÍVĚDMAVYZVĚDAČVĚK, VĚČNÝ,VĚKOVITÝVĚŘITEL,SVĚŘOVAT,NEVĚŘÍCÍVĚNO,VĚNOVÁNÍVĚŠTBA, VĚŠTECVĚTŠINA,VĚTROVKAVĚŽ, VĚŽIČKA,VĚŽÁKVĚZEŇ, UVĚZNITVĚTROLAM, VĚTROPLACH, |
POZNÁMKA PIŠ VŽDY Ě:
-
KONCOVKY - Např. na korbě, v době, v hrobě,právě, o tobě….ve slově, v domově, na ostrově
-
P+Ě - Neexistuje české slovo, kde by bylo pje
-
VE SLOVECH - OBĚŠENEC OBĚTOVAL OBĚD
SKUPINY HLÁSEK MĚ A MNĚ
1. ZÁKLADNÍ PRAVIDLO O SKŘÍTKOVI POMOCNÍČKOVI

piš MNĚ |
piš MĚ |
| Domněnka_domnívat se | Směs_smíchat |
| pomněnka+zapomnění+opomněl +připomněl+vzpomněl+zapomněl = POMNI! |
Měnit +změnit+odměnit +proměnit+vyměnit+záměnit =MÍNIT |
| domnělý (domnívat) | smělý_(všechno smí) |
| uzemnění (uzemnit) | město, měšťan__(místo) |
| zaměstnání(dobré_místo) umění,umělec (umí) |
|
ztemnělý (temný, temno) |
zatmění (tma) setmělo se (stmívá se) |
| zatemnění (zatemnit) | měch, měchýř (vše se smíchá) |
|
Zapomnětlivost - Pomni! |
měl jmění(má majetek) změřit směr_(mířit) |
|
výměra_(mířit) směstnat _(našli místo) průmět? (promítnout) |
OBTÍŽNÁ SLOVA S MNĚ a MĚ

PSANÍ PŘEDLOŽEK S a Z
Pravidlo:
-
Ve 2. pádě píšeme Z: otázka beZ koho čeho
beZ kamarádů, vyráběl Z kovu, pocházel z hor, ze skály
-
V 7. pádě píšeme S: otázka s kým s čím
S kamarády, pracoval S kovem, zápasil S obrem
PŘEDPONY S a Z
Předponu S píšeme podle pravidla tří směrů:
1.směr dohromady –scházet se, shromáždit, sbírat, sbalit, složit
2.směr dolů – spadl, sletěl, skočil, srazil, sklonil, skácel,shýbl se…
3. směr z povrchu pryč –smyl,sloupl,smazal,stíral,sfoukl,spláchnul
A ještě v těchto slovech:
schovat, skonat, skončit, slevit, spálit, spasit, spáchat, strávit stvořit a stýskat
Předponu Z píšeme podle tří pravidel o druzích slov:
1. přidáním předpony Z sloveso vyjádří dokončení děje –
orat – zorat, barvit – zbarvit, blednout – zblednout, kalit - zkalit
2. předponou Z tvoříme sloveso přímo ze jména podstateného a přídavného
ocel-zocelit, důraz-zdůraznit, nechuť-znechutit, černý-zčernat
3. předponu Z píšeme v cizích slovech Z – zorganizovat, zaktualizovat, zkombinovat…
A ještě v těchto slovech:
zpívat, zkoumat, zkoušet, zkusit, zpovídat, zpytovat, způsobit, zřídit, zpupný,
VZ!!!!! KDY MĚ S A Z ROZČILUJE - VZHŮRU, ZAPIŠ SI SLOVA , KTERÁ V TOBĚ VZBUZUJÍ VZTEK:
7. téma
PODOBNÁ SLOVA S PŘEDPONOU S a Z
Sedřít si kůži - / zedřít se velkou námahou
Slíbat rtěnku ze rtu - / zlíbat na obě tváře
Smazat tabuli / zmazat se blátem
Sjednat smlouvu- / zjednat klid v domě
Smotat provázek do klubka- / zmotat poplést pravidla
Svolit říkat ano /zvolit předsedu třídy -
Svolat schůzi - / zvolat křičet hurá
Svrhnout někoho dolů- / zvrhnout převrhnout loďku
Slézt ze skály dolů - / zlézt dostat se všude, až nahoru
Slít vše do jedné lahve / zlít vše polít vodou
Sběh dav lidí u Penny - / zběh dezertér z armády
Sběhnout z kopce dolů i dohromady - / zběhnout uprchnout z armády
Sbíhat se 2 cestydo 1- / zbíhat+zběhlo se přihodit se
Sbít 2 prkna k sobě - / zbít někomu namlátit
Shlédnout Shlížet ze stromu na zem - / zhlédnout něco uvidět, film
zhlížet se v zrcadle
Skreslit dva obrázky do jenoho- / zkreslit změnit smysl
Správa řídící úřad / - zpráva informace
Spravit opravit - / zpravit = informovat
Spravovat / zpravovat
Stékat se - řeky na soutoku - / ztékat vojáci útočí = zteč
Stěžovat si dávat stížnosti - / ztěžovat někomu život
Stvrdit dát razítko - / ztvrdit udělat tvrdým
Stvrzovat / ztvrzovat ztvrdnout
Sužovat trápí mě komár / zužovat stát se úzkým
Sleva, slevit něco z ceny - / zlevnit aby byl levnější
SLOVNÍ DRUHY
Ohebné slovní druhy
Mění svůj tvar, můžeme je skloňovat (dávat do různých pádů) nebo časovat (dávat do různých časů). Mezi ohebné slovní druhy řadíme: podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.
Neohebné slovní druhy
Mají jenom jeden tvar, nedají se ani skloňovat, ani časovat. Řadíme mezi ně: příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.

POZOR NA KOUZELNÁ SLOVA
Stejné slovo může v různých větách být různým slovním druhem:
Karel přišel s kolem. – kolo je věc = podstatné jm.
Petr projel kolem školy. – kolem je spojeno se slovem škola = předložka
Byl někde tady kolem. – kolem odpovídá na otázku kde. = příslovce
Večer( podstatné jmnéno)se chýlil ke konci. Přijedeme večer(příslovce).
Prázdniny trávím mimo dům(předložka). Byl jsem z té dívky mimo(příslovce).
Stáli jsme okolo ohně(předložka). Nebezpečí číhalo někde okolo(příslovce).
10. téma
Podstatná jména (substantiva)
= ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí (K),
vlastností, dějů a stavů (A).
- určujeme u nich mluvnické kategorie:
Rod (mužský životný +neživotný, ženský střední)
pomůcka-ten,ta,to
číslo (jednotné a množné)
pád
1. Kdo co, 2.koho čeho, 3.ke komu čemu, 4.koho co
5.oslovujeme voláme, 6.o kom o čem,7.s kým s čím
Vzor:
Rod mužský: pán, hrad, muž, stroj, předseda soudce
Rod ženský: žena, růže, píseň, kost
Rod střední: město, moře kuře stavení
PODSTATNÁ JMÉNA KONKRÉTNÍ
Do této kategorie řadíme takové názvy osob, zvířat, rostlin a věcí, na které si můžeme pomyslně sáhnout, uchopit je.
Například: žena, dítě, tatínek
A nyní se pro změnu jedná o názvy vlastností, stavů, vztahů a dějů, na které si nemůžeme sáhnout.
Například:pečlivost, důslednost, obětavost

+ CELKOVÝ PŘEHLED SKLOŇOVÁNÍ A OBTÍŽNÝCH PÁDŮ, KTERÝ BYL ROZDÁN V HODINĚ JAKO NÁLEPKA.
11. TÉMA
PŘÍDAVNÁ JMÉNA
= vyjadřují vlastnosti podstatných jmen (osob, zvířat, věcí)
= ptáme se otázkou JAKÝ?
PŘÍDAVNÁ JMÉNA TVRDÁVZOR MLADÝ(Ý,Á, É -3 koncovky pro tři rody) |
Mladý muž, mladá žena, mladé dítě |
PŘÍDAVNÁ JMÉNA MĚKKÁVZOR JARNÍ(Í, Í, Í –1 koncovka pro tři rody) |
Lesní muž, lesní žena, lesní dítě + pamatuj slova cizí a ryzí |
PŘÍDAVNÁ JMÉNA PŘIVLASTŇOVACÍVZOR OTCŮV/MATČINŮV, OVA, OVO / IN, INA, INO= někomu něco patří |
Otcův dům, matčin dům Otcova kniha, matčina kniha Otcovo dílo, matčino dílo |
MNOŽNÉ ČÍSLO PŘÍDAVNÝCH JMEN TVRDÝCH RODU MUŽSKÉHO ŽIVOTNÉHO:
NÁPOVĚDA: Počet písmen se nemění, tvrdé zakončení se obvykle jen změkčí!
| Jednotné číslo | Množné číslo (1. a 5. Pád) |
| drahý přítel h | z drazí přátelé |
| hluchý chlapec ch | š hluší chlapci |
| velký lev k | c velcí lvi |
| dobrý člověk r | ř dobří lidé |
| ---------------------------------------- italský zpěvák ský |
-------------------------------------- ští italští zpěváci |
| pardubický perníkář cký | čtí pardubičtí perníkáři |
| maličký motýl čký | čcí maličcí motýli |
| --------------------------------------- krkonošský lyžař šský |
--------------------------------------- šští krkonošští lyžař |
| francouzský voják zský | zští francouzští vojáci |
| pražský herec žský | žští pražští herci |
Záchranné řešení?
KDYŽ SI NEVÍM RADY S PRAVOPISEM, NAPÍŠU SI NA PAPÍR NEJDŘÍVE JEDNOTNÉ ČÍSLO
A POTOM ZMĚKČÍM JEDNO PÍSMENKO PO DRUHÉM (hlavně u těžších zeměpisných názvů).
13. TÉMA
STUPŇOVÁNÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN
Přídavná jména mohou „zesilovat“
Pravidelné stupňování má 3 stupně:
-
1. stupeň = základní míra vlastnosti (hezký,mladý, červený,)
-
2. stupeň= trochu zesílená míra (hezčí, mladší, červenější,)= + přípona í, ší, ejší, ější
-
3. stupeň =nejvyšší míra vlastnosti (nejhezčí, nejmladší, nejčervenější)
= ke 2. stupni přidána předpona nej,
Nepravidelné stupňování užívá slova s různými kořeny:
1. dobrý |
špatný |
malý |
2. lepší |
horší |
menší |
3. nejlepší |
nejhorší |
nejmenší |
Poznámka: Někdy používáme i velmi užitečný, velice pěkný, nejlépe propracovaný….
14. téma
PRAVOPIS 2. A 3. STUPNĚ PŘÍDAVNÝCH JMEN
a) Někdy mohou ve 2. stupni existovat dva tvary(hustší, hustější), ale:
- většina krátkých tvarů druhého stupně má příponu Ší:
|
hustší |
čistší |
hladší |
sladší |
kratší |
krotší |
prudší |
pustší… |
|
Hustit bezČ |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
Nelze vytvořit sloveso s Č
- Jen malá skupinka dvouslabičných slov má příponu.Í. a píše se s Č,
|
lehčí |
měkčí |
tenčí |
trpčí |
hebčí |
hezčí |
křehčí |
křepčí |
mělčí |
břitčí |
|
zlehčit |
změkčit |
ztenčit |
ztrpčit |
zhebčit* |
zhezčit* |
zkřehčit |
křepčit |
mělčina |
Je meč |
Č ve slovese ukazuje na nutnost psát č (+poslední dvě slova s nápovědou)
b) některá slova s příponou ší mají ve druhém stupni zvojení ŠŠ
- 1.st = suchý 2.st = such+ší - sušší
tichý – tišší, plochý – plošší, jednoduchý - jednodušší
c) některá slova mohou mít ve třetím stupni zvojení JJ
nej+jasnější, nej+jemnější, nej+jednodušší
15. Téma
ZÁJMENA= zastupují ve větě podstatná nebo přídavná jménaDRUHY ZÁJMEN: |
OSOBNÍ |
Označují osobu: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se, si |
PŘIVLASTŇOVACÍ |
Označují vlastnictví: můj, tvůj, svůj, jeho, její, náš, váš, jejich |
UKAZOVACÍ |
Na někoho ukazují: ten, tenhle, tento, onen, takový, tentýž, týž, sám |
TÁZACÍ |
Začínají tázací větu: kdo, co, jaký, který, čí |
VZTAŽNÁ |
Spojují dvě věty v souvětí: kdo, co, jaký, který, čí, jenž někdo, něco, nějaký, některý, něčí· |
NEURČITÁ |
Označují neurčitost:kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, číkoli/ málokdo, máloco, málojaký, málokterý, máločí/ ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, ledačí/ leckdo, lecco, lecjaký, leckterý, lecčí/+každý, všechen |
ZÁPORNÁ |
Popírají skutečnost: nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný |
16. téma
ČÍSLOVKY |
Slova s číselným významem |
Druhy číslovek obecně:
|
Druhy číslovek přehledně: |
ZÁKLADNÍ |
otázka: kolik? |
určité = jeden, jedna, jedno, tři, deset, dvacet pět, sto, |
neurčité = mnoho, několik… |
ŘADOVÉ |
otázka: kolikátý? |
určité = první, druhý, třetí, desátý, |
neurčité = několikátý, tolikátý, kolikátý |
NÁSOBNÉ |
otázka: kolikrát? kolikanásobný? |
určité = dvakrát, stokrát, sedminásobný, |
neurčité = mnohokrát, několikrát, několikanásobný |
DRUHOVÉ |
otázka: kolikerý? kolikery? |
určité = trojí, troje, patero, desatero, |
neurčité = několikerý, několikery, několikero |
16. téma
3. ČTVRTLETÍ -
ČETBA,
zápisy do sešitu z literární výchovy



--------------------------------------------------------------------------------------
1. příběh
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Napiš si do LITERÁRNÍHO SEŠITU nadpis Mýtus – báje a vyplň doplňovačku:
Příběh vypráví, jak si Egypťané před dávnými lety představovali zrození země a lidí
Nad pravodstvem se vznášel bůh Ré, sám, jasný a silný. Nebylo však nikoho, komu by vládl. Tu stvořil ze sliny boha vzduchu Šova a bohyni Tefnet, kterým se narodily děti -- bůh země Geb a bohyně nebe Nút.
Tak byl ohraničen svět nebem a zemí a mezi nebe a zemi vstoupil vzduch a oddělil je. Bohové žili ve světě bez lidí a rozmnožili se. Bůh Ré jim panoval.
Jako každý vladař měl i Ré své nepřátele. Bránil se jim a vysílal své oko, aby s nimi bojovalo. Jednou vyslal opět své oko do boje, ale boj byl krutý a dlouhý. Oko se dlouho nevracelo. Teprve když porazilo všechny nepřátele, vrátilo se zpátky k bohu. V Réově hlavě vyrostlo zatím nové oko a pod božským čelem nebylo už místa. Oko, které se vrátilo z dlouhého boje, se zarmoutilo a dalo se do pláče. Průzračná slza za slzou kanula k zemi. Sotva se slza Réova oka dotkla země, proměnila se v člověka. Všude povstávali ze slz lidé a pustá země oživla lidskými kroky a lidským hlasem.
Bohu Ré se zželelo plačícího oka. Proměnil je v královského hada brejlovce a pozvedl je v této podobě na své čelo. Odtud vládne s bohem Ré zemi i nebi. Odtud také chrání svého pána proti nepřátelům.
Člověk, který vznikl z Réovy slzy, nese v sobě jeho třpyt. Réova slza se skrývá a jiskří v lidské touze, plane ve smělých lidských činech a hoří v lidské lásce.
ZÁPIS:
EGYPTSKÁ BÁJE O STVOŘENÍ _________A ________
Bůh Ré vládl ostatním bohům. Když se mezi nimi objevili __________, bůh Ré vysílal své oko, aby s nimi __________. Jednou jeho oko muselo bojovat příliš dlouho. Teprve když všechny nepřátele porazilo, vracelo se zpátky. Ale bohu Ré mezitím narostlo nové _______. Vracející se oko se zarmoutilo a začalo ______. Každá ______ , která dopadla na zemi se změnila v ________. Pustá země se zaplnila _________ a ožila lidskými ________ a ________.
2. PŘÍBĚH
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
četba
ENKI A NINMACH
Za oněch dnů, kdy nebe a země stvořeny byly,
za oněch nocí, kdy nebe od země bylo odděleno,
v oněch letech, kdy osudy byly určeny,
a bohyně do manželství vzaty byly,
mezi nebe a zemi se rozdělily.
---
Když bohyně otěhotněly a rodily-
tehdy pro jídlo a pití své bozi ještě pracovali.
Velcí bozi na práci dohlíželi, nižší bozi nosili košíky,
při hloubení kanálů v Charalu hlínu sypali.
Tu seběhli se bozi,
zrno drtili a na svůj život si stěžovali.
---
Nammu, první z matek, jež velká božstva zrodila,
nářek bohů synu svému přednesla:
"Ty ležíš, ty opravdu spíš?
Ty odpočíváš? Proč nevstaneš?
Bozi, jež stvořil jsi, jedni do druhých bijí!
Můj synu, ze svého lože se zvedni,
k moudrosti své zručnost připoj!
Opatři bohům náhradu,
aby své košíky odhodit mohli!"
Enki na přání matky své Nammu z lože vstal.,
---
Enki, jenž všechno vykonal,
aby též nitro jejich rozveselil,
pro matku svou Nammu
a pro Ninmach hostinu vystrojil.
Pro Ana s Enlilem pán čistá kůzlata upekl.
Enki s Ninmach společně pivo pili
a jejich mysl byla rozjařena.
---
I vzala Ninmach hlínu nad oceánem Abzu:
člověk první, jejž stvořila,
svou slabou paži ohnout nemohl a neudržel nic,
Enki, když prvního uviděl se slabou paží,
již ohnout nelze a která neudrží nic,
určil mu osud — ustanovil ho dvorním sluhou.
---
Člověk druhý, jejž stvořila,
viděl málo a stále mrkal.
Enki, když druhého spatřil,
jenž viděl málo a mrkal stále,
osud mu určil — umění zpěvu mu daroval.
---
Třetí člověk, jejž stvořila,
nohu měl strnulou.
Enki, když uviděl třetího,
jenž nohu měl strnulou,
práci se stříbrem ho naučil.
Člověk čtvrtý, jejž stvořila, stále jen močil.
Enki, když čtvrtého uviděl, jenž neudržel moč,
koupal ho ve vodě, zaříkával —
za osud tělu jeho jen život holý dal.
Pátého člověka stvořila, byla to neplodná žena.
Když Enki tu ženu neplodnou viděl,
určil jí osud, do harému ji dal…
ZÁPIS: Zkus příběh svými slovy vyprávět tak, aby se v něm postupně objevily následující věty. Věty dokonči:
-
Bohové museli pracovat….
-
Bohové si stěžovali, že….
-
Bohyně Nammu nařídila….
-
Enki a Ninmach se posilnili…
-
A začali tvořit….
-
Ale každý člověk měl…
3. PŘÍBĚH
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
četba:
Království vod
Pánem všeho vodstva se stal Diův mladší bratr bůh Poseidón. Říční proudy však ponechával v moci nižších bohů, sám vládl jen mořím. Přebýval v nádherném zlatém zámku v mořských hlubinách. Tam choval i své božské oře se zlatou hřívou, rychlé jako vítr. Často je zapřahal do svého skvostného vozu a projížděl se po klidné hladině. Všechna mořská zvířata, všechna havěť i nesčetné nestvůry vyskakovaly radostně ze svých skrýší, jakmile postřehly, že jejich pán je nablízku.
Poseidón svíral v ruce obrovské kopí s třemi silnými hroty podobné vidlím. To byla jeho zbraň a odznak jeho moci. Běda lodím, když udeřil tímto hrozným trojzubcem do skály a rozbouřil moře! Pak dovedl i širé kraje zahubit potopou. Byl popudlivý a panovačný a jeho hněv neznal mezí.
Často také vedl s jinými bohy spor o nějakou zemi nebo město. To bylo tehdy, když ho lidé pro jeho zlobu přestávali uctívat a přinášeli dary jiným bohům. S Athénou se svářil o Attiku. Tuto zemi si Pallas Athéna oblíbila ze všech nejvíc, zvláště její hlavní město Athény. Poseidón je chtěl získat pro sebe. Odebral se na athénskou Akropoli a udeřil tam do země svým mohutným trojzubcem. V okamžení vytryskl ze skály pramen. Athéna však neustoupila a svou mocí způsobila, že hned vedle toho pramene vypučela oliva. První oliva na světě. A ta se pak stala požehnáním celé Attiky.
Zápis
-
Napiš příběh svými slovy do literárního sešitu. Nakresli k příběhu svou vlastní ilustraci
4. PŘÍBĚH
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
četba:
PROMÉTHEUS (první část)
Jednou navštívil Dia v jeho zlatém paláci moudrý Títán Prométheus. Vládce bohů Zeus právě odpočíval na měkkém lehátku a z očí mu zářila pohoda a spokojenost. Proto uvítal s radostí milého obra, neboť mu byl zavázán velikou vděčností. „S čím přicházíš, milý synu?“
„Otče bohů,“ Vyslechni mne! Chtěl bych zaplnit svět nějakými novými bytostmi, podobnými nám obrům nebo vám bohům. Už se prohání zvěř v lesích, žijí ryby ve vodách, létají ptáci v povětří, ale není dosud tvora, který by dovedl přemýšlet o velkých věcech a uměl moudře vládnout nad bohatstvím nekonečné přírody. Chtěl bych takovou bytost vytvořit. Žádám tě o souhlas.“
Zeus se zamyslil nad jeho prosbou, dlouho přemýšlel a pak řekl: „To je odvážná myšlenka, milý Prométhee, a svědčí o tvé moudrosti a nevšedním rozumu. Ale nevím, jestli ji schválí ostatní bozi. Musím se s nimi o tom poradit.“I svolal okamžitě všechny nebešťany na sněm a oznámil jim, s jakým úmyslem Prométheus přišel. A kupodivu, když to bohové vyslechli, nikdo z nich neváhal dát souhlas, aby Prométheus svou myšlenku uskutečnil. Jen bohyně moudrosti Athéna povstala a řekla:
„Ať stvoří nové bytosti, mohou být zcela odlišné od ostatního tvorstva, ale ať nejsou dokonalejší než bohové! Nevedlo by to k štěstí a míru, kdyby pak byli příliš domýšliví a zpupní a neuznávali naši moc. Jinak se nám mohou ve všem podobat.“
Zeus se velmi radoval z toho, že se bohové tak jednomyslně shodli, aby Prométheus svůj návrh uskutečnil. Prométheus opustil nebeské síně a sestoupil na zem, aby se dal do velikého díla. V jeho představách už nabyl nový tvor přesné podoby. Bude nadán rozumem a svobodnou vůlí, bude se od ostatního tvorstva lišit dovednýma rukama a vzpřímenou chůzí, aby mohl svůj zrak stále upínat k hvězdám, a bude se velmi podobat bohům i v tom, že bude moci dosáhnout nesmrtelnosti. Obrovitou postavu Títánů nepotřebuje, jejich sílu a mohutnost vyváží rozumem.
S těmito myšlenkami vstoupil Prométheus do svého obydlí. Ale aby ho nic nerušilo v odpovědném díle, opustil nepozorovaně hrstku zbývajících obrů a odebral se do krásného háje, jímž protékala stříbrná řeka. Našel si tvárlivou hlínu a uhnětl z ní dovednýma rukama podobu nové bytosti, jakou měl na mysli. Nebyl však spokojen se svým prvním výtvorem a ještě ho několikrát opravoval, než odpovídal jeho představám.
Když byl konečně hotov, prosil bohy, aby jeho výtvor oživili. Učinila to bohyně Athéna. Zázrak, jehož byli bohové svědkem, naplnil Prométhea nesmírnou radostí a štěstím. Vlahá dešťová voda, jíž byla hlína prosáknuta, se proměnila v životodárnou krev, hruď nové bytosti se začala stejnoměrně zdvíhat, srdce tlouci, oči se otevřely a nejposvátnější okamžik všech věků se naplnil. Prométheus žasl nad svým dílem a s radostnou tváří upíral zrak na prvního muže. V tom božském opojení vytvořil ještě ženu a pak nepozorovaně odešel. Vrátil se ke svým druhům Títánům a odstěhoval se s nimi na vysokou horu, z které bylo možno přehlédnout celý svět.
Odtamtud se Prométheus denně díval na zem a se zálibou pozoroval nové pokolení, které se den ze dne rozrůstalo.
Zápis
1. Přečti si řecký příběh a zapiš si název příběhu a zkráceně i jeho děj.
2. Napiš trojici hrdinů, kteří vystupují v příběhu. U každého uveď krátké vysvětlení, kdo je to.
3. Popiš, jak Prométheus postupoval při tvoření člověka a jak jeho člověk vypadal.
ZAPIŠ VŠECHNY TŘI ODPOVĚDI DO LITERÁRNÍHO SEŠITU
5. PŘÍBĚH
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
četba:
PROMÉTHEUS (pokračování)
Zeus upustil od vyhlazení lidstva, ale vyslovil podmínku, že lidé budou muset přinášet bohům oběti. Vždyť jsou na bozích závislí a vděčí jim za vše, co mají. Proto se obrátil na Prométhea, aby s ním ujednal smlouvu o obětech. A zároveň mu pohrozil, že to s lidmi dopadne špatně, nebudou-li tuto úmluvu dodržovat. Prométheus se podřídil Diově vůli. Zabil býka, maso zabalil do kůže a navrch položil bezcenné vnitřnosti. Na druhou hromadu dal hlavu a kosti a úhledně je přikryl lesklým vonným tukem. Pak požádal Dia, aby sám vybral a určil, co mají v budoucnu lidé přinášet za oběť nesmrtelným bohům.
Zeus vytušil úskok, ale přece jen ukázal na hromadu pokrytou lojem. A tak od té chvíle kladli lidé bohům na oltář kosti a tuk obětních zvířat jako zápalnou oběť a sami si připravovali hody z nejcennějšího masa. S tím se však ostatní bohové nesmířili a nepřestali na Dia naléhat, aby se za tu lest lidem pomstil. Zeus s trestem neotálel, a byl to trest opravdu krutý: odňal lidem oheň. Ten oheň, který kdysi Prométheus vynesl z hlubin země a daroval jej svým miláčkům jako nejvzácnější klenot.
Prométheovi se srdce sevřelo bolestí. Věděl ve své moudrosti, co znamená být bez ohně. A protože své lidi nesmírně miloval, rozhodl se, že jim pomůže, i kdyby měl na sebe uvalit hněv Diův. Uplynulo nemnoho času, co lidé byli bez ohně, ale stačilo to, aby se Prométheus přesvědčil, jak lidstvo trpí. Všechen život na zemi se zastavil: utichly dílny řemeslníků, přestali pastýři radostně hrát na šalmaj, zesmutněly příbytky lidské. Tma, černá tma hrozila zahalit celý svět a vrhnout ho zas do té pradávné surové doby, z které se vymanil. Proto Prométheus déle neváhal. Vplížil se na Olymp s úmyslem, že uloupí oheň bohům a přinese ho lidem.
Udělal si pěknou, silnou hůl, jaká se hodila pro takového obra, ale ta hůl byla přesto nápadně lehká. Prométheus z ní důmyslně odstranil dřeň kolem jádra, takže v ní vznikla velká dutina. Otvory na obou koncích dovedně zakryl a odebral se do sídla bohů. Tam hořel věčný oheň. Prométheus si nepozorovaně nahrnul do hole řeřavé uhlíky a živé jiskry, zárodky nového ohně, a rychle odešel. Odebral se zas na svou vysokou horu, otevřel na jednom konci svou dutou hůl a vysypal odtamtud její vzácný obsah. Tisíce jiskérek se rozletělo vzduchem jako roj včel, rozežhavily se a nesly se na zem v podobě malých plaménků. Prométheovi lidé je s jásotem sbírali a odnášeli do krbu. Moře světel ozářilo ten večer celý svět a lidstvo bylo zachráněno. Už se nemuselo bát ošklivé, smutné temnoty, v níž by nezrálo ovoce vzdělanosti. Svět se hnul kupředu.
Zápis:Úkoly k textu, otázky i odpovědi zapiš do literárního sešitu.
-
Jak se lišil Zeus a Prométheus ve svém vztahu k lidem?
-
Vymysli alespoň tři důvody, proč byl pro lidi oheň důležitý?
-
Kdo a jak oheň lidem od bohů přinesl?
-
Bylo to opravdu určitě tak, jak báje popisuje? Jak podle tebe lidé ve skutečnosti získali oheň?
6. PŘÍBĚH
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
četba:
PROMÉTHEUS - 3. ČÁST
Když Zeus zjistil, že lidé opět mají oheň, pojal ho nesmírný hněv. Hned přivolal bohy, aby se šli podívat na ty pracovité, ale zpupné Prométheovy lidi, jak vzdělávají pole, krotí zvířata a zapřahají je, aby jim pomáhala při práci, jak si stavějí obydlí a lodě. A což když zpozorovali, jak lidé sestupují do nitra země a vynášejí odtamtud vzácné kovy, jak dovedou psát a číst a připravovat hojivé léky! Diovi bylo hned jasné, kdo dal lidem oheň a kdo je učitelem vší té dovednosti. Kdo jiný než Prométheus!
Zeus nehodlal ponechat tvůrce lidí bez trestu. Poslal dvě mohutné božské bytosti, Moc a Sílu, aby Prométhea jaly a odvedly až na konec světa, na osamělou strmou skálu nebetyčného Kavkazu, kam lidská noha nikdy nevkročí, a Héfaistovi přikázal, aby k té pusté skále Prométhea přikoval. Héfaistos ihned vykonal Diův rozkaz. Za chvíli se široko daleko rozléhaly dunivé rány jeho kladiva, jak zarážel mohutné hřeby do skály. Rozléhaly se tak silně, že ozvěna pronikala i do nebeských paláců na Olympu. Prométheus vzdoroval kruté bolesti a sebral všechnu sílu, aby nenaříkal nahlas. Posilovalo ho vědomí, že trpí pro blaho lidstva.
Ale přikování ke skále nebyl ještě celý trest. Nejtěžší jeho část teprve přišla. K večeru dolehl k Prométheovu sluchu šelest obrovských orlích křídel. Nad skálou zakroužil orel, vrhl se na Prométhea a zasekl mu svůj strašný zahnutý zobák do jater. Pochutnával si na nich, drásal je zkrvaveným zobcem a kloval a kloval, až z nich nic nezbylo. Játra však Prométheovi do rána opět narostla, rána se přes noc zacelila, ale večer co večer se ta hrozná muka opakovala znovu. Prométheus v strašlivých bolestech křičel a nevýslovně trpěl, ale odnikud žádná pomoc, žádné slitování. Lidé užívali ohně, jeho dobrodiní, ale pomoci mu nemohli.
Ale Prométheova nezlomná mysl nepodlehla prosbám ani hrozbám. Vždyť věděl, že je v právu, že trpí za velikou věc a že sloužil dobru lidstva. Rozhodl se, že nebude Dia prosit o milost a pokusy o smíření že zamítne. Pocit, že trpí nevinně, ještě víc ho posiloval ve vzdoru. Cožpak nemám právo, ujišťoval se, vzepřít se tyranskému Diovi, i když je nejvyšším pánem na nebi a vládne všem bohům i lidem?
ZÁPIS: otázky i odpovědi napiš do literárního sešitu
-
Proč se Zeus na Prométhea tak strašně rozzlobil (podívej se i do minulé části příběhu)? Uveď nejméně dva důvody.
-
Jaký byl pro Prométhea určen trest?
-
Co si navzdory bolestem Prométheus myslel?
-
Prohlédni si obrázky a zkus sám namalovat Prométhea připoutaného řetězy ke skále.
-
Dokážeš zjistit, jak to nakonec s Prométheem dopadlo?
7. PŘÍBĚH
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ČETBA:
ŘÍŠE MRTVÝCH
Hluboko pod zemí byl širý, nekonečný prostor, chmurný, temný, plný hrůzy. Říkalo se mu podsvětí. Vládl tam přísný bůh Hádés se svou manželkou Persefonou. Byl to temný, věčně mlčící a zamračený bůh, nejstrašnější ze všech ostatních bohů, který neznal slitování. Kdo se jednou dostal pod jeho moc, za kým se jednou uzavřela pevná kovová brána, ten už nikdy nespatřil sluneční světlo. Živí i mrtví se báli vyslovit i pouhé jméno tohoto boha. S odvrácenou tváří mu lidé obětovali zvířata černé barvy, ale nelítostný bůh neslyšel jejich modlitby a obětmi se nedal usmířit. Do podsvětí se vcházelo několika ponurými propastmi, jimiž protékaly podzemní vody. Přicházely tam duše všech zemřelých v podobě mátožných stínů. Jen někteří lidé tam přišli i se svým tělem a vypadali tak, jako když žili na světě. Do této neradostné říše mrtvých provázel duše zemřelých posel bohů Hermés a ten je pak předváděl před trůn podsvětních soudců. Do tohoto království Stínů vedla široká brána, dnem i nocí otevřená a každému přístupná. Ale kdo jí jednou prošel, už se nedostal zpět. Vchod do podsvětí ustavičně hlídal strašný trojhlavý pes Kerberos s hadím ocasem a s hady na hřbetě. Jeho neumlkající štěkot budil nepopsatelnou hrůzu.
Hned za podsvětní branou měly své sídlo Žalost, Starost, Nemoc, Strach, Hlad a jiné bytosti, které odtud vycházely na svět, aby trápily smrtelné lidi. Tam byl i stánek Smrti. Smrt sama však stále bloudí po světě a má tolik práce, že se ve svém sídle téměř ani neukáže. Celý podsvětní prostor obtékají čtyři řeky: řeka vzdechů, ohnivá řeka, řeka lkání a nářků, a Styx, ledový proud, povstalý z lidských slz. Teče pomalým, líným tokem a stále se nad ním vznášejí mlhy. Uprostřed celého prostoru plyne Léthé, řeka zapomnění. Z té se musely duše zemřelých napít, aby se oprostily od všeho, co je kdy poutalo k světu. Od té chvíle patřily již jen podsvětní říši.
Přes hladinu pochmurného řeky vzdechů převážel duše zemřelých urputný a nevlídný stařec Charón. Na každém vymáhal nemilosrdně odměnu za převoz. Proto pozůstalí vkládali zesnulým do úst peníz pro tohoto převozníka. Duše, které přicházely k jeho člunu z nepohřbených těl, nevrle odháněl a nepřevezl je, dokud někdo na světě nepohřbil aspoň jejich kosti. Věřilo se, že zemřelí musí mít řádný pohřeb a že se za ně musí vykonat oběť, aby jejich duše došla klidu.
Zápis: Napiš si do literárního sešitu nadpis ŘÍŠE MRTVÝCH,
pod něj vždy opiš otázku, podtrhni ji a pod ni napiš svou odpověď.
-
Jaký božský manželský pár vládl podle Řeků v říši mrtvých?
-
Jaké zvláštní vlastnosti měl bůh Hádés?
-
Jak bys popsal cestu do říše mrtvých – vstupní brána, hlídač, stánky, řeky, dopravní prostředek…
-
Proč musel každý Řek mít řádný pohřební obřad = být pohřben do země s mincí a obětinou pro bohy?
8. PŘÍBĚH
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
četba:
GENESIS - 2. KAPITOLA
Tenkrát, když Hospodin Bůh učinil zemi a nebe, na zemi ještě nebylo žádné polní křoví a nerostly žádné polní byliny. Hospodin Bůh na zem ještě nesesílal déšť a nebyl ani člověk, který by obdělával půdu. Ze země však vystupovala pára a zavlažovala celý zemský povrch. Hospodin Bůh pak z prachu země zformoval člověka a do jeho chřípí vdechl dech života. Tak se člověk stal živou bytostí. Hospodin Bůh vysázel v Edenu na východě zahradu a do ní postavil člověka, jehož zformoval. Hospodin Bůh nechal ze země vyrůst všelijaké stromy lákavé na pohled a dobré k jídlu, včetně stromu života uprostřed zahrady a stromu poznání dobra i zla.
Zápis:
-
Přečti si následující krátký úryvek a zamysli se nad tím, z jaké je knihy.
-
Co příběh popisuje?
-
Zkus příběh povědět svými slovy v několika větách azapiš své krátké vyprávění.
-
Projdi si příběhy v literárním sešitě, napiš do tabulky, jak si stvoření člověka představovali Egypťané, Sumerové a křesťané.
Představa o stvoření člověka: |
|
EGYPTSKÁ |
|
SUMERSKÁ |
|
KŘESŤANSKÁ |
|


.
