GHOST OF CHRISTMASS

Byla sobota. Taková ta zvláštní sobota, co přichází po Štědrém dnu. Dárky jsem si už rozbalil a zdálo se, že mám dost času na to, abych si je pořádně užil. Teda asi by se mělo říct, že jsem nemohl ani dospat, abych některé z nich vyzkoušel - poslechl nové bluesové album, podival se na nový film a připojil externí hadr k počítači.  Chtěl jsem začít tím filmem, ale... Ze všeho nejdříve jsem si teda pustil bednu. Pak jsem chtěl jsem zapnout ještě dv přehrávač, ale nedošlo na to. Z  bedny na mě vykoukl nějakej chlap v divným tmavým kvádru a začal to do mě hustit:

Mnoho věcí soudíme podle velikosti. To malé často zapadne. Přitom i malé dárky umí potěšit víc, než ty největší a malé věci umí a mohou být významnější než veliké.Vánoce tu totiž nejsou kvůli dárkům, stromečkům, ani vánočním bohoslužbám, ani pro radost dětských očí. Vánoce jsou tu pro člověka, aby i do toho nejmenšího života vstoupila zpráva o Bohu s námi.

Člověk sám může vytušit, že teď k němu přichází cosi, co umí pohnout lidským životem správným směrem. Vymanit ho z té bídy, na kterou si už zvykl tak, že ji v podstatě nevnímá. Nad všemi těmi dárečky si člověk může uvědomit význam vděčnosti za život, třebas chudý, složený někde v jeslích na slámě...

Vždycky jsem si myslel, že proti podobným řečem jsem imunní, ale tentokrát, asi proto, že byl ten zvláštní vánoční čas, mě ta slova zasáhla. A taky výčitky svědomí. Uvědomil jsem si, že jsem vlastně už několik dní neotevřel mail a že jsem vůbec nereagoval ani na internetovou ani na skutečnou poštu a všechny vánoční pozdravy, který se nahromadily ve schránkách, zůstaly bez odpovědi. Vypnul jsem bednu a Laurela a Hardyho odložil na poličku. Dospěl jsem k rozhodnutí, že svou letargii a sklerotické záchvaty vyplývající z předvánočního shonu musím napravit. Tak rychle, ať už to mám za sebou. Klik... klik, pasword.. go to inbox a už nabíhají došlé zprávy a že jich je.... 

Jeee, opravdu tolik? A to všechno přišlo na Štědrý den? No, co se dá dělat, asi je taky všechny posedl ten vánoční sentiment, kvůli kterýmu sedím u počítače i já sám. Ti lidé si asi taky uvědomili, že o Vánocích je všechno takové jiné, že k sobě mají jaksi blíž a „přichází cosi, co umí pohnout lidským životem správným směrem“. Copak asi píšou... zvědavě bručel můj vnitřní hlas.

 Ahoj Kamile,

nevím jestli si mě pamatuješ, (vůbec nevim o koho jde)

ale viděli jsme se minulý týden na té předvánoční párty (na mejdanu sem opravdu byl...)

a ty jsi mě mockrát rozesmál, (no trapasy dělám vždy a všude)

a tak jsem si řekla, že ti navrhnu,  (to sem teda zvědavej) 

jestli bys neměl zájem si se mnou chatovat. ( to sem doteď vždycky bral jako ztrátu času )

Kontaktuj mě prosím přes hotmail messenger,  (ten sice mám, ale že by se mi chtělo..)

můžeš mi zavolat i pomocí mého nicku,

nebo nebo můžeš navštívit můj profil:  (no jestli stačí jen kliknout...)

https://new2town.freshstarthookup.com/

Byl jsem docela zvědavý, která ženská z toho mejdanu ( zas tolik lidí tam nebylo) mi v tom vánočním čase píše. Asi to nebylo moc rozumné, ale naivně a nepoučeně jsem  klikl na ten link. Odkaz se načetl. Úvodní stránka se otevřela. Já dostal ránu mezi oči. To, co na mě vykouklo, totiž moc vánoční atmosféry nemělo. Spíš vůbec žádnou. 

Naštvaně jsem zavřel mailbox a vypnul počítač. K podobnému typu sbližování mě nepřiměje ani duch Vánoc, ani sebesilnější záchvat sentimentu. Napadlo mě ale,  že je zajímavé, jak v určitých oborech lidského podnikání, dokáží blízce spolupracovat lidé z oborů, které jsou navzájem neslučitelné.  Ten televizní chlápek v divným tmavým kvádru a se vznešenejma řečma by se asi dost divil, kdybych mu přišel poděkovat za to, že jeho vánoční kázání mě přivedlo k tomu, abych si zařídil placené schůzky s Leticií .

  Post scriptum no.1:

Když nad tím tak přemýšlím, tak ale mezi Leticií a tím televizním chlápkem zas není až tak velký rozdíl – oba pracují do jisté míry s lidskými emocemi, oba se snaží mezi lidmi šířit lásku, i když každý po svém.

 Post scriptum no.2:

Tímto se taky omlouvám všem svým známým, kterým jsem neposlal obvyklé vánoční mailové přání. Může za to Letticie...