KAŽDÉMU SE STÝSKÁ PO PÁNVIČCE A JEJÍM BLOGU

Prvních pár minut chodí po domě, konejšivým hláskem utěšuje klíče a vyzývá je k tomu, aby se objevily...
Po chvilce zvýší hlásek , občas přidá nějaké to neslušnější slovíčko...
Po deseti minutách chodí za ostatními členy rodiny, včetně psa a prázdného akvárka a stále ještě příjemným hlasem  trousí věty jako:
" Nepotkali jste někde moje klíče? Jestli ano, řekněte mi, až přijdou."
Následně pak:
"Až potkáte ty klíče, řekněte jim, že mají průser!"
Když ani vyhrožování nepomáhá, začne vyhrožovat víc, samozřejmě přitom hledá na všech možných i nemožných místech. Po půlhodině jí pomalinku dochází trpělivost, nálada v rodině se zhoršuje a tak toho raději nechá...

( V  KAPSE... KOHO BY TO NAPADLO...)



.
Jeanuska:
A že se ty mrchy schovaj vždycky na tom nejblbějším místě. :)
...
Bluejamie
No jedna otázka mi vrtá hlavou od mého dětství - proč moje klíče končí tak často v ledničce.
Původně jsem si myslel, že je to proto, že moc žeru a vždycky, když čučím do ledničky, tak tam ty klíče nějak položím nebo upustím. To byla moje první hypotéza.
Tak tahle krásně jednoduchá hypotéza je pochopitelná i uvěřitelná, jenže evidentně nesprávná.
Od určité doby jím jen dvakrát denně a ani jedno z těch jídel neabsolvuju doma. A to je právě to divný, klíče tam nacházím se stejnou pravidelností jako dřív. Jeden čas jsem to chtěl vyřešit tím, že je budu nosit na kožené šňůrce kolem krku.
Změnilo se jediné - spolu s klíči nacházím v lednici i tu šnůrku...

Prev: !X-X-X---KNIHOMOLOVÉ NEBUĎTE SMUTNÍ---X-X-X!
Next: METAL FOR EVER!