ZTRACENO/NALEZENO V PŘEKLADU

Napadla mě jedna parafráze známé,

ale  obtížně řešitelné otázky o tom,

jestli tu dřív byla slepice nebo vejce:

Co na písničkách lidi baví víc, hudba nebo text?

Asi je to u každého jinak, ale stejně se asi řadě lidí může přihodit to, že jim nějaký verš zní tak sladce a krásně, že jim prostě nejde z hlavy.

Mně poslední měsíce zní v hlavě následující slůvka:

" ...

AND NOTHING IN THIS WORLD COULD EVER BREAK ME

I WILL LIVE  AND I WILL LEARN

BUT I´LL NEVER SAY DIE

NEVER SAY DIE

IT´S IN MY BLOOD, IT WILL NEVER GO AWAY..."

(Martie Peters and Anthony Lledo)

.

Taky jsem přemýšlel, jestli by ten refrén šel nějakým odpovídajícím způsobem přeložit, ale když jsem to udělal, tak už mi to zdaleka neznělo tak pěkně jako originál.Tak jsem to všemi možnými způsoby přeonačoval a vylepšoval, aby  se mi při překladu nic neztratilo.

Nakonec jsem si to přeložil. Přestože, objektivně vzato, to vlastně s překladem nic společného nemá, protože jsem použil slova, která v té anglické verzi  vůbec, tedy ani přibližně, použita nejsou.

Dokud dýcháš, dokud ti srdce bije, naděje neumírá a láska žije.

Je to vlastně asi první optimistická větička, co ze mě po opravdu hodně dlouhé době vypadla.A někteří lidi možná budou rádi, že mám zase chuť překládat. Rozhodně bych měl Martie Petersovi  (a všem ostatním) poděkovat, protože právě jeho skvělý balady ve mně probudily tyhle bláznivé nápady.

Jo a jestli  i vy, co to čtete, máte chuť na něco hodně romantického, mrkněte  

 sem

Prev: METAL FOR EVER!
Next: VAROVÁNÍ!