SKUTEČNÝ ZÁVĚR AVATARA
28.07.2010 20:41
Brazílie schválila kontroverzní stavbu obří přehrady, která by elektřinou zásobila 23 milionů domácností. Voda má ale zaplavit 500 kilometrů čtverečních tropického pralesa a vynutí si tak vysídlení původního obyvatelstva. Povolení ke stavbě přehrady bylo uděleno společnosti Norte Energia.
Vodní elektrárna Belo Monte se má stát třetí největší stavbou svého druhu na světě. Zadavatel počítá s instalovaným výkonem jedenácti tisíc megawattů (jedenáct temelínských reaktorů), což odpovídá energetickým nárokům třiadvaceti milionů domácností. Elektrárna má vytvořit osmnáct tisíc přímých a osmdesát tisíc nepřímých pracovních míst. Náklady na výstavbu by měly přesáhnout jedenáct miliard dolarů. Větším dílem jsou pouze Tři soutěsky v Číně a elektrárna Itaipu na brazilsko-paraguayské hranici. V rámci projektu Belo Monte však musí být zaplaveno pět set kilometrů čtverečních deštného pralesa a přesídleno přes třicet tisíc lidí.
Vláda doposud opakovaně ustupovala nátlaku ekologů a soutěž na výstavbu několikrát zrušila. Při posledním výběrovém řízení si ale položila podmínku, aby provozovatel elektrárny prodával energii lacino – levněji, než kolik činí tržní cena. Většina korporací se následně z konkurzu stáhla, společnost Norte Energia nicméně slíbila přání vlády respektovat.
Přestože proti výstavbě obří přehrady protestují kromě indiánských kmenů také významné osobnosti (např. James Cameron, Sting, Sigourney Weaver...) a organizace (Greenpeace), podle vyjádření BBC a AFP už situace dospěla do stavu, kdy stavbu nelze legálními prostředky zastavit.
Post Scriptum:
Kolem 400 indiánů z několika různých kmenů v neděli ráno obsadilo staveniště hydroelektrárny Dardanelos na řece Aripuana. Vyzbrojeni luky a šípy nahnali zaměstnance stavební firmy do jejich ubytovacích buněk, kde je zavřeli. Důvodem pro jejich útok je to, že stavební práce probíhají na místě pradávného pohřebiště.
Zlatokopové zmasakrovali osmdesát amazonských indiánů
30. srpna 2012 20:55
Brazilští ilegální horníci zmasakrovali v amazonské části na jihu Venezuely osm desítek indiánů kmene Yanomami. Nejspíš se mstili za to, že indiáni osvobodili jednu z jimi unesených žen. Garimpeirové, jak se nelegálním zlatokopům říká, sužují místní indiány už mnoho let útoky i znečišťováním vody.
Zlatokopové na kmen zaútočili asi před měsícem. Protože je však indiánská vesnice v odlehlé oblasti, trvalo mnoho dní, než se zpráva dostala z vesnice do vesnice až k vůdcům kmene. Ti pak o zločinu uvědomili venezuelské úřady, uvedl server The Telegraph.
Masakr přežili jen tři Yanomamiové, kteří byli zrovna na lovu. Po útoku z vesnice uprchli a několik dní chodili džunglí. Právě oni na vraždění upozornili sousední kmeny. Přeživší indiáni vypověděli, že slyšeli střelbu, výbuchy a zvuk helikoptéry, kterou nelegální těžaři někdy využívají k převážení vydolovaného zlata nebo diamantů.
"Garimpeirové podpálili šabono (pro kmen typický přístřešek kruhového tvaru, pozn. red.), kterou obývalo kolem 80 lidí v oblasti u hranice s Brazílií," uvedl Luis Šatiwe Ahiwei, zástupce Horonami Organización Yanomami (HOY). Upálené oběti ani nešlo identifikovat, zdůraznil. Počet mrtvých není možné uvést přesně, ale podle svědků žilo v osadě asi 80 lidí.
Motivem hromadné vraždy může být fakt, že indiánům se povedlo osvobodit jednu unesenou yanomamiskou ženu ze zajetí, řekl dále Ahiwei.
.
