PAGE  1   2    3    4    5     6     7      8      9    10  11  12

Blog

I DO NOT WANT...

13.04.2008 13:42

Z určitých důvodů se mi poslední dobou často stává, že uvažuju nad tím, jak zvláštním způsobem si lidi představují konec. Skoro každej film, kterej jsem v poslední době dočučel skončil dobře. Snad každá kniha, kterou jsem v posledním měsíci dočet, skončila buď (A) šťastně, nebo (B) aspoň dobře. No, já proti tomu vlastně nic nemám, jenže posuďte sami. Je možný, aby to, co nás potkává, končilo vždycky nějak takhle????

A)
A hle! Není třeba nic dodávat, spanilé čtenářky to už jistě dávno uhodly. Gertruda byla dědičkou. Milenci si padli do náručí. Pyšná tvář hraběte roztála. „Bůh vám žehnej, děti!“ pravil pohnutě. Hraběnka a hosté se vyhrnuli na trávník. Rozbřesk dne ozářil scénu radostných blahopřání. Gertruda a Ronald byli oddáni. Hrabě se několik dní nato zabil na lovu. Hraběnku sklál blesk... A tak bylo Gertrudino a Ronaldovo štěstí dokonalé.

B)
„ Budiž,“
řekl Garth, rozhlížeje se po skupince policistů,
„dohrál jsem svou hru – chrchly, chrchly – konečně se mi uleví do té tíhy na prsou
– chrchly, chrchly, chrchly!“

Jakmile trénovaný čtenář zaslechne takovéhle chrchlání, ví přesně, kolik uhodilo. Ten zločinec, který ještě v minulé kapitole překypoval silou, když napůl uškrtil podinspektora Jugginse a vyskočil oknem z druhého patra, je umírající muž. Postihla ho jedna z těch strašných nemocí, kterým se v románech prostě říká smrtelná choroba (= zločinec ještě téže noci vydechne naposled).

Já prostě nevím, ale z toho, co se kolem mě poslední dobou mele, nedopadlo absolutně nic ani takovým způsobem, jak je popsáno v bodě A, ani takovým způsobem, jak je popsáno v bodě B. Nestačí, že jsem nic ani nevyhrál, ani nezdědil. Nestačí, že ti, co mě doběhli, si mě mohli v klidu vychutnat a nic se jim nestalo. K tomu všemu je třeba ještě připočíst, že pokud se někde v mém okolí objevil výkal, vždycky jsem to byl já, kdo do něj šlápl. Jo a teď je neděle, končí víkend
a já zase nemám dohraný level......

aaaaaaaaaaaaa


... BACK TO SCHOOL
 

I DON´T WANT ... Apr 13, '08 10:57 AM for everyone

HOLIDAY??? HOORAY!!!

13.04.2008 14:34

LOVE WITH CARE!
Jo prázdniny,
čas,
ve kterém na školáky a studenty číhají mnohá nebezpečí....
čas,
který vždy vesele začíná,
ale někdy taky smutně končí.....
= tenhle příběh asi znají všichni
(aspoň z doslechu, nebo z kina).

Apr 13, '08 11:03 AM for everyone  

Prev: I DON´T WANT ...
Next: COME TOGETHER!

COME TOGETHER!!!!

13.04.2008 18:57

"Kolébání stromů ve mně, jakožto v milovníkovi přírody, vyvolává myšlenky, jaké ve mně nikdy nevyvolává nic jiného než pohled na kolébající se strom... Tahle touha ve mně vzrůstala, vzbuzovala ve mně neklid. Ve dne jsem usínal a snil nad svou prací. V noci jsem nemohl usnout a neměl jsem žádné stání. Občas jsem v noci dokonce vycházel do parku a tam,  v hlubokém nočním stínu stromů jsem si představoval, že jsem sám v zákoutí temných lesů, vzdálen lopoty a mrzutostí naší bláznivé civilizace.  Napadlo mě to náhle jednou v noci. Probudil jsem se s plánem plně uzrálým v hlavě. Přesevzal jsem si, že  na měsíc nechám všeho pachtění a hmoždění civilizovaného života a ......"                                                   

 

 

 

 

 

 

V podobné situaci se asi o prázdninách pravidelně ocitá mnoho lidí - zavlečeni někam mimo civilizaci a vystaveni takovým požitkům společné dovolené, které chutnají právě jen rodičům, nebo dokonce jen jednomu z rodičů. V zájmu rodinné pohody se pak očekává, že nezletilí zavlečenci se zcela poddají osudu a nebudou přece zbytečně kazit požitek z dovolené "celé" rodině.  Ano, vyžaduje to téměř nadlidskou trpělivost, ohleduplnost a tolerantnost.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ale na druhou stranu ten adrenalin má taky něco do sebe..

???????????*?????*?????*???????????

 

Prev: HOLIDAY!!!!!!!! HOORAY????
Next: Son Of The Star:

THE SON OF THE STAR

28.04.2008 19:17

сергей  сергейевич  бодров / SERGEJ SERGEJEVIČ BODROV 

 

 

 

Jo, nelze než přiznat, že mi je sympatický. Vždyť taky kdo by nechtěl Bratra, který dokáže zařídit ale naprosto všechno. A taky jsem měl pocit, že jsem tomu, jak skvělý v tom filmu byl, dobře rozuměl, protože jsem se úplně stejně jako v tom příběhu on taky vracel z vojny. A nakonec jsem ho viděl jako Kavkazského zajatce a tam mi dokonce tekly slzičky, což vypadá asi dost divně, bulit u filmu, protože je to přece vždycky jenom jako...  No ale poslední zprávy, co o něm mám nejsou jen jako. Jsou smutný a jsou doopravdy:

V průběhu jara a léta 2002 připravoval scénář ke svému novému filmu, měl to být mystický příběh ze současnosti, v němž si měl zahrát i titulní roli. V září se vydali natáčet do Severní Osetie. 20. září, hned druhý den natáčení celý štáb smetla lavina a pod ledovcem, který podle vědců neroztaje dříve než za dvanáct let, zůstalo na padesát členů natáčecího štábu. Podle některých pramenů zůstavá nadále nezvěstných více než sto lidí, mezi nimi i Sergej Bodrov mladší.(в сентябре 2002 года в горах Северной Осетии при сходе ледника погиб сын режиссера Сергей Бодров-младший. Шаманы уверены, что это дух Чингисхана продолжает собирать жертвы....)

Je řada lidí, kteří si Sergejovu nenadálou a krutou smrt vysvětlují velmi zvlášním způsobem. Mohl by  být opravdu potrestán za to, že jeho otec natočil velkofilm o Čingischánovi??? K  úvahám o celá  staletí překonávajících kletbách mám celkem daleko, ale jisté je, že další drsné příběhy o moderních gangsterech, které by se mi uložily do paměti tak silně jako ty, ve kterých hrál on, už neuvidím.

 

Asi nejsem sám, komu se po něm stýská, protože ruská senzibilka ADELINA KARAEVOVÁ tvrdí, že Sergej je stále živý a zdravý...

 

Apr 28, '08 4:24 PM  for everyone

Prev: COME TOGETHER!
Next: VZPOMÍNKY - 1. část

VZPOMÍNKY I

18.05.2008 19:36

" Když je člověk jmenován učitelem, připadá si, jako by ho sám Osud pověsil za jeho vlastní kšandy na hák ve zdi. Je těžké dostat se odtamtud zase dolů. Za těch deset let jsem nezískal nic na penězích a něco málo na zkušenostech, skutečně žádná jiná aktiva, leda tu a tam  nějakou příjemnou vzpomínku a pár projevů vděčnosti od svých bývalých žáků... 

Školáci mají svůj způsob, jak projevovat vděčnost. To právě na nich je hezké.  Dokud je takový školák ve škole, pokládá své učitele za smíšenou kolekci tyranů a netvorů. Obírá se neurčitými plány, že si to s nimi někdy v budoucnosti vyřídí.   Jenže sotva školák se svou školou skoncuje a pustí se tak říkajíc do praktického života, jakýsi mlžný opar vzpomínky dodá nové barvy všemu, co nechal za sebou ..."

 A tak je klidně možné, že na večírku na rozloučenou se na  uplynulá školní léta vzpomíná víceméně něžně:

1.

Tato škola je nová, a tak toho, co by se nám líbilo, je mnoho. Mně osobně se nejvíce líbí školní bufet.

/Důsledně materialistická vzpomínka!/

2.
Škola mě za 9 let hodně naučila, naučila mě číst, psát, počítat, pracovat a hodně dalších užitečných rad do nastávajícího života. Nejvíc mě však přece jen bavilo "ulévání" o přestávkách... taky v technických pracích bylo dobré dělat si, co chceš, například posílat druhé s kýblem plným hlíny, kamení, listí a tak podobně....


/ O tohoto mladého muže se nebojím. Na život je skvěle připraven./

 

3.

Mně se nejvíce líbilo na škole to, jak si nás učitelé rozdělovali do tříd, jak se na nás tvářili nevinně. Smáli jsme se, povídali jsme si... A pak to začalo, smích nás přešel. Najednou to bylo vážné. Učitelům taky nebylo někdy do smíchu. Dělali jsme jim trápení. To ale asi každý. A teď si myslím, že se tomu zase můžeme smát.

/Zde je vidět, že autor je ještě hodně nezkušený. Stále ještě nepochopil, že ve škole je všechno jenom legrace a to vážné přijde teprve tehdy, až školu opustí./

4.

Můj nejlepší školní zážitek se odehrál ve školce, když se mi líbil jeden kluk a když jsem neměla jít do školky, tak jsem se tam šla alespoň podívat, jestli on tam je, a on tam byl a mně bylo líto, že jsem ten den v té školce nebyla.

/Tato vzpomínka jasně dokládá, že většina dospělých nemá ani tu nejmenší představu o tom, kdy a kde vlastně jejich děti sbírají své první erotické zkušenosti./

5.

Nejraději vzpomínám na naši paní učitelku ze třetí třídy. Ona byla báječný člověk. S dětmi si velice dobře rozuměla. Nejlepší bylo, když při jedné diskotéce, kterou jsme si uspořádali, s námi tančila a zpívala nám písničku od Queenů.

/Kvality učitele bývaji doceněny jen vzácně./

6.

K silnějšímu rozumu přicházíte až na druhém stupni, kde s vámi jednají už ne jako s děťátky. Mozek se zvětšuje a dokážete pochopit i složitější učivo. Myslím si, že škola mi dala hodně. Získal jsem tu poměrně hodně přátel a nabyl mnoho zkušeností, které mi budou klíčem do dalších let.

/Dost často jsem ale získal dojem, že ani onen zvětšující se mozek se se složitějším učivem příliš nepotkával./

7.

Nejlepší zážitek ve škole nebyl sice ve škole, ale na lyžařském výcviku v Jeseníkách. Celých pět dní bez učení!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

/Paradox žáka otevřeně se vyznávajícího z toho, že svůj nejlepší zážitek mohl zažít právě díky škole - jen tak totiž lze srovnat stav, kdy je člověk ve škole a učí se, se stavem, kdy škola ani učení nejsou!/

--------------------------------------

Tak, škola skončila a večírek na rozloučenou taky. Vysvědčení máš a život na tebe čeká, myslím, že docela nedočkavě.

TAK DO TOHO. MLÁDÍ VPŘED!

(říkalo se kdysi:-)

Prev: Son Of The Star:
Next: ROCK WILL NEVER DIE!

ROCK WILL NEVER DIE!

18.05.2008 19:44

 

Zdá se vám, že celý svět je jen chaos,

ve kterém se nikdo nevyzná?

Správný směr

ukáže vám "Hardrocker" !

(a když ne on, tak Spark!)

Prev: VZPOMÍNKY - 1. část
Next: VZPOMÍNKY - 2. část

VZPOMÍNKY II

08.06.2008 19:53

 

"Nejvíc ze všeho vlídná vzpomínka obklopuje – podle jakéhosi zvláštního zákona o přitažlivosti protiv – právě osoby učitelů. Ty jsou alchymií času proměněny ve sbor hlubokomyslných učenců, ušlechtilých dobrodějů, jejichž učení, kdyby mu byl člověk věnoval pozornost, mohlo člověka povznést do vyšších sfér. Chlapci, kteří nikdy nedávali pozor při latině, vidí ve vzpomínce svého někdejšího latináře jako jednoho z největších mužů, které kdy poznali. V době, kde je učil neměli jiné pomyšlení, než nasypat mu popel do kalamáře nebo dát mu napínáček na židli. Ale teď říkají, že to byl ten největší učenec na světě, že kdyby mu byli naslouchali, mohli si z jeho hodin odnést víc než od každého jiného učitele, který kdy učil. Ve skutečnosti to nebyl takový učenec a oni by si nic neodnesli, jenže pro bývalé učitele je alespoň malou ´těchou, že se jim sice pozdě, ale přece jen dostává téhle odměny."

8

Nejvíc se mi líbily třídy na prvním stupni. Paní učitelky je vždycky tak pěkně vyzdobily. Vždy o prázdninách jsem se těšila, jak bude zase vyzdobená třída.  Na nové škole je nejkrásnější krteček ve žlutém patře. Vždy, když ho vidím, skoro závidím prvňáčkům, že tam mají třídu. Hned bych si to s nimi vyměnila.

Kdo by nechtěl být spolužákem krtečka????

9

Nejvíce se mi líbílo na prvním stupni. Ráda na tu dobu vzpomínám. Na to jak jsme v první třídě museli cenit zuby na pana fotografa.

Jo, to jsme ještě měli zubů dost

10

Mně se nejvíc líbilo drsné, ale i pěkné chování učitelů k žákům. Kdyby to tak nebylo, tak bychom si dělali, co chceme. Nejpěknější pocit je to ale stejně v deváté třídě.

Hm.No to bych chtěl vidět, jak se dnes drsně chová učitel!

11

Hrozně se mi líbí, že se nám všichni hodně věnují a hodně odpouštějí. Pro mě je často až nepochopitelné, co všechno někdo dokáže přejít bez jediného slova. Ale taky se učitelé snaží, abychom odešli z tého školy alespoň s něčím v hlavě...

A někdy je to práce přímo sisyfovská...

12

Nejlepší školní výlet byl v šestém ročníku, když jsme jeli na Ploštinu. Jeli jsme kousek vlakem, ale největší část cesty jsme šli pěšky. Pan učitel nám řekl, že zná různé zkratky a že na Ploštinu dorazíme nejpozději ve 13.oo Na cestě jsme si užili mnoho legrace a nakonec to dopadlo tak, že první z nás dorazili na Ploštinu ve 14.30, protože ty údajné zkratky, jak nám pan učitel tvrdil, ve skutečnosti cestu ještě prodloužily, ale jinak to bylo super jako všechno ve škole.

Čas je milosrdný.

 

13

Autobus přijel asi v 6.00, nastoupili jsme a všichni se tlačili dozadu a já jsem se tlačila taky a dotlačila jsem se dopředu. Byli jsme jen o jedno sedadlo od učitela. Já jsem seděla s Jančů, byla s ňů sranda, aj s učitelem jsme si popovídali.

Možná, že ten náš učitel není zase tak úplně pako.

14

???

 

Možná v dalším pokračování,

jestli bude...

"Když se blíží konec školy, aby zvěstoval čas svobody,

proniká celou kolejí duch jakési lidskosti.

Učitelé se procházejí kolem ve sportovních bundách a kouří cigarety skoro přímo na chodbách školy.

Kluci pokřikují dlouhým červnovým večerem při svém kriketovém utkání.  

Učitelé – vlastně dobří chlapíci – odvolali večerní studium,

aby kriketu přihlíželi. Je tam i sám ředitel. 

Nová tráva na hřišti se báječně zelená a večerní vzduch báječně voní.

Je předposlední den školy.

Život je skutečně krásný,

hlásá tenhle letní večer.

Kdyby každý den ve školním životě mohl být předposlední,

nemuselo by se mu nic vytýkat."

Já si ale (možná naivně) myslím, že ve škole nebo za školou lze zažít spoustu krásných věcí

i ve všechny ostatní dny, ne jen a pouze v tom dnu předposledním.

Prev: ROCK WILL NEVER DIE!
Next: THERE IS ONLY ONE WAY
:

RUSTED ICONS OF POST MODERN TIMES

22.06.2008 20:20

Dříve jsi na to musel opravdu mít, aby ses dostal do studia a mohl nahrávat. Byla to velká věc, která byla určena jen vyvoleným. V dnešní době se na trh dostává spousta odpadu, který by dříve neměl šanci obstát.  Lidé tak bohužel často nalítnou na promoakce nahrávacích firem, které bravurně ovládají filozofii obchodu. Kvantita předčila kvalitu a nevěřím, že by se to v dohledné době změnilo . Stále si pamatuji na obrovský boom LINKIN PARK nebo EVANESCENCE. Jsou to kapely, které natočily technicky velmi zdařilé nahrávky. Když jsem je pak ale viděl naživo, žasl jsem, jak jsou katastrofální.  Neměli žádné zkušenosti, a co hůř, hráli jak absolutní školáčci. Lidé však běsnili, že mohou vidět své hvězdy, a bylo jim jedno, že nic neumí.

SASHA PAETH, Spark 6/2008, str. 93

_____________________

 

8. 6. 2005 - "Třetí album Coldplay, britského hudebního klenotu současnosti, dostalo název X&Y. Vyšlo v pondělí, ovšem pozornost poutalo již několik týdnů předtím.Jednak  kvůli hvězd se dotýkající slávě skupiny, jež za předešlý počin A Rush Of Blood To The Head (2002) získala prestižní ocenění Brit Awards i Grammy 2002, i kvůli očekávání, zda k šestnácti miliónům prodaných exemplářů předešlých dvou alb (debut Parachutes vyšel v roce 2000) přibudou milióny další." "...je nepochybné, že tahle kapela je z velké části záležitost propagační práce managementu a gramofirmy. Předkládaná ojedinělá nálada alba je pouze slibným, nicméně mnohokrát již slyšeným popem s vkusnými texty."

21.6. 2008 - "Coldplay je dobře prodaná nuda. Britští Coldplay jsou zvláštní kapela. Kolem vydání svých alb dokážou spustit obrovský humbuk. Z prvních tří desek vytěžili pár singlů, prodali milióny kusů, vyprodali stadióny při koncertech, nicméně z hudby, kterou od první chvíle tvoří, neprýští nic, co by tu s námi mělo být."

JAROSLAV ŠPULÁK,  Právo 21.6.2008, recenze

 JAROSLAV ŠPULÁK, odkazy z netu 

_____________________

 

Vždycky jsem chtěl natočit film o podsvětí, které existuje velice blízko světa středních vrstev a je plné nebezpečí a kriminality. Tyto dva světy existují jeden vedle druhého. Nechtěl jsem dělat snímek o nějakých gangsterech, se kterými by diváci sympatizovali a říkali si, že jsou to docela fajn chlápci. Já jsem mezi podobnými lidmi vyrůstal a třeba takový Lenny McLean, kterého možná znáte z filmu Sbal prachy a vypadni, mě učil boxovat. O mrtvých jen dobře, ale mezi námi, Lenny byl ve skutečnosti surový grázl, kterého bavilo mlátit lidi. Nechci předstírat, že tihle chlapi jsou vlastně pohodoví sympaťáci, protože to tak není. Měl jsem v úmyslu natočit něco upřímného, svůj vlastní pohled na tenhle svět...Rozhodně mi nedělá radost vídat tyhle příběhy ve zprávách, protože je to naproto příšerné. Vypadá to tak, že skutečný stav násilí mezi mladými je ještě horší. Jen v letošním roce přišlo násilně o život už asi  šestnáct lidí. Film vznikal tak, že jsem na začátku mluvil s madými lidmi ze čtvrti, kde jsem vyrůstal. A naprosto mě šokovalo,  že ti sedmnáctiletí už byli na šesti, sedmi pohřbech - ne vlastní babičky, ale spolužáků a kamarádů. To mi vyrazilo dech.

TOM TYRWHIT, Festivalové právo, 7. 6. str. 6

_____________________

"Počínaje obalem za hranicí vkusu (sado-maso geronto-porno? Děkuji, nechci!) a konče černošským slangem v textech, jenž se za bizarních okolností proplétá se slogany proti globálnímu oteplování... Už pilotní singl 4 Minutes zněl spíše jako nový hit dvojice Timberlake & Timbaland, do kterého se Madonna jen náhodně připletla... Zbytek desky (zejména v  druhé polovině) Madonna pod futuristickými beaty a efekty spíš lapá po dechu, místo aby písním vtiskla vlastní tvář. Trochu to připomíná digitální popravu Britney Spears na Blackout...Jinak Madonnin pokus penetrovat svět černé hudby končí stejně jako před čtrnácti lety rozpačité album Bedtime Stories. V taneční hudbě (alba Ray Of Light, Music, Confessions On The Dancefloor) byla jako ryba ve vodě, ale hip hop a r'n'b vyžaduje víc než skandování sloganů v refrénech.Hard Candy jako kdyby už názvem nezastíralo, že jde o popový produkt s omezenou dobou trvanlivosti. Oslava efemérnosti současné popkultury ale hořkne na jazyku, Madonna nemá kromě pár prchavých okamžiků krátkodobé slasti posluchačům co nabídnout...."

 Karel Veselý, 28.4. 2008 aktualne.centrum.cz/ kultura/hudba/ 

_____________________

   Takřka patnáct let po smrti Kurta Cobaina se uskuteční myšlenka vydat znovu podstatnou část katalogu Nirvany - ovšem na vinylu. Otázkou zůstává, jak si nová vydání povedou: i když Nirvana patří k ikonám populární hudby, prodávat její hudbu je složitější, než by se na první pohled mohlo zdát. Když před třemi lety vdova po Cobainovi Courtney Love prodala za 50 milionů dolarů padesáti procentní podíl za publikační práva na hudbu Nirvany, její kupec Primary Wave Music ?Publishing asi netušil, že mu z toho kápne zatím pouhých 2,3 milionu. Tvůrci nyní velmi populárního herně interaktivního projektu Guitar Hero z celé diskografie kapely projevili zájem pouze o skladbu Breed a zaplatili za ni 50 tisíc. Pro srovnání za 24 skladeb od Aerosmith dali pět milionů. Do televizních pořadů a filmů se prodalo pouze 13 skladeb za 480 tisíc, přičemž třeba takoví Jonas Brothers si jen za loňský rok vydělali přibližně milion za 105 licencí.

Pavel Turek, Aktuálně.cz, 23.4. 2009

 

Prev: THERE IS ONLY ONE WAY:
Next: JUSTICE FOR ALL

JUSTICE FOR ALL

24.06.2008 20:28

aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaargghhhhhhhhhhh

nevím,co říct, přeberte si to sami:

au! au!

Například - Mám takový pocit, že tady není co psát. Co ještě chcete dodat k Madonně? Její "Confessions On A Dancefloor" bylo očekáváno s napětím, jako každé její album, a rozhodně nezklamalo. V Madonnině diskografii je to určitě nejlepší album nového tisíciletí a jedno z nejlepších vůbec.

nebo - Jednoho krásného dne se sejdou kulturologové, žurnalisté a historici a budou se snažit stvořit vědecký diskurs, který bude popisovat naši dobu. Dlouho budou tápat nad tím, co všechno do něj zařadit, zda lze dnešní epochu pojmenovat jako postmodernu (o které neví nikdo nic), budou se přít o epochální události a osoby, ale v jednom bude jisto. Madonna v něm bude zastávat jasnou a neotřesitelnou pozici, daleko před Salmanem Rushdiem....

a ještě do třetí nohy - Madonna sama tvoří valnou část dnešní pop-kultury a hýbe a hýbala módou, společností, hudbou, médii. Je jedinou umělkyní (a možná umělcem vůbec), která dokáže dokonale kontrolovat sama sebe a řídit každý směr, kterým se ubírá. A je svá, nikdy se nezpronevěřila své vizi a na "Confessions On A Dancefloor" se vrací ke svým kořenům.

 

Například - Kanadská zpěvačka Céline Dion se po pěti letech vrátila na koncertní pódium. V Praze se představí 26. června, a to i s novým přídomkem Autorka nejhorší hudební coververze, který jí přiřknul časopis Total Guitar.

nebo - Magazín Total Guitar označil coververzi skladby AC/DC You Shook Me All Night Long v podání Dion za "svatokrádež". .

a ještě do třetí nohy - Čeští fanoušci mohou pouze doufat, že zpěvačka svůj cover kapely AC/DC You Shook Me All Night Long  nezařadí do programu svého pražského vystoupení ve čtvrtek 26. června.

 

 

No myslím si, že by nebylo od věci si oba  hity (nebo+s)poslechnout:

  MADO NNA                                         DION

Zdá se mi, že je nepochybné, že z obou představených smutných hrdinek, zpívá pouze jedna, ale recenzenti rozhodně nepoznali, která.

Prev: RUSTED ICONS OF POST MODERN TIMES
Next: DISKANTI A FRIKULÍNI (geneze)

VAROVÁNÍ

21.08.2008 21:37

BU BU BU ....

Dostal jsem dopis, takový upozornění, tvářilo se to vlastně jako že se nic neděje. Jenže já vím, že děje, neboť jsem podobný dopis už dostal vícekráte a víceméně zatím vždy to dopadlo tak, že mě to pěkně otrávilo na docela dlouhou dobu - takže ted´jsem ostražitý. No posuďte sami, přišlo mi tohle:

MP3.com.au MOVES!
You might be aware that
MP3.com.au has moved homes to a new owner. This means that after several months of neglect, MP3.com.au is now owned and managed by people who truly value the site and its members.

Neboli jinými slovy, MP3.com.au se stěhuje k novému majiteli. Tohle zatim vždy znamenalo nějaké nepříjemnosti, buď přestaly fungovat linky, nebo dokonce úplně všechno a stránky zmizely - jako třeba IUMA.com, Vitaminic.com, Mp3.com... Když se po čase mp3.com znovu objevil, tak už na něm nebyla  žádná nezávislá music :-(  Takže momentálně jsem zvědavý, jestli se něco podobně nepříjemného nestane taky s MP3.com.au. Snad neeeeeee..... Ale pro jistotu chodím tam tedˇ mnohem častěji, přece jen, co kdyby to, co jsem si navykl poslouchat, najednou zmizelo???? někde v p....., teda v nenávratnu.... Lepší je s pojistit se a neponechat věci nevyzpytatelné náhodě! 

Prev: ZTRACENO/NALEZENO V PŘEKLADU
Next: Vždycky jsem chtěl

DISKANTI A FRIKULÍNI

25.08.2008 20:44

ZAČÁTKY:

Všechno to začalo to během osmdesátých let v USA. Jedna relativně bezvýznamná komerční televizní stanice se rozhodla zařadit do svého vysílání heavy metal a další metalové odnože. Téměř okamžitě této televizní stanici  stoupla sledovanost a samozřejmě taky  příjmy z reklamy. Protože bylo zaděláno na velký prachy, marketingoví manažeři samozřejmě hledali způsob, jak veliký výdělek ještě znásobit. Svůj úkol splnili, ten správný recept našli. Bylo potřeba udělat jediné. Zaměřit se na širší okruh posluchačů. Místo orientace na bílé publikum, jehož procentuální podíl na celkovém počtu obyvatel USA stále klesá, se zaměřit na početnější latino a afroamerické publikum. Mnozí se tehdy divili proč se zavedeným pořadům zkracuje vysílací čas, případně zničujícím způsobem snižuje periodicita ve prospěch pořadů nových zabývajících se zdánlivě nepochopitelnými pseudohudebními žánry. Mnozí tehdy "demokraticky" demonstrovali nebo psali tuny  nevybíravých mailů na adresu tehdy už ne nevýznamné komerční televize, dokonce ještě v 90. letech. Nic nepomohlo, čísla, statistiky a tučné budoucí výdělky daly po krátkém čase manažerům zapravdu. Jak jsem byl tehdy rád, že žiju v kulturním a mnohem méně konzumním regionu . Ale spletl jsem se,  dnes MTV shrabuje penízky už i v Evropě.

KONCE:

V postmoderní hipové, hopové a rapové české krajině došlo k tomu, že absolutní absurdnost stádního pudu zavelela některým studentům a školákům přejmout tuto formu v myšlenkách,  slovních obratech, pohybech dokonce i  mimice. Takže "bězný mladý člověk", aby byl správně cool, musi mluvit přerývaně a s rytmickou pravidelností a důrazem opakovaně vkládat do svého projevu brutální fráze z černošské americké angličtiny z newyorských předměstí. Také své kamarády musí zdravit zvláštními pohyby těla a rukou, či změnami výrazu tváře, kterými si  sice v místě  vzniku téhle "řeči těla" sdělovali třeba to, jaký fet je právě k dostáni a kolik to bude případného zájemce stát. V našich krajích už nikdo  význam těch neverbálních sdělení  nezná, nicméně "běžnému mladému člověku" je jasné, že  když se tak bude pohybovat a tvářit, bude  vypadat strašně cool. K tomu je však taky potřeba být značkově oblečený....

 

Z DENNÍHO TISKU:

" Slovník hip-hoppera: RAPPER/MC - zpěvák, který do hudebního podkladu odříkává a frázuje text písně, PEACE - graffitti, BEAT - hudební podklad skladby, CREW  - skupina, parta, TRACK - hotová skladba..." Aha, tak tenhle novinový článek už opravdu každému "běžnému  mladému" člověku umožní, aby věděl, která slovíčka zajistí, že bude správně free, cool a in..... (čti frikulín).

PS: inspirováno Liborem a Lištičkou

Prev: JUSTICE FOR ALL
Next: SLIB

SAKRA PROČ?

31.08.2008 21:09

 

Copy+Create


Prev: SLIB
Next: ZAJÍMALY BY NĚKOHO VČEREJŠÍ NOVINY?

ZAJÍMALY BY NĚKOHO VČEREJŠÍ NOVINY?

01.09.2008 21:12

ale co když to jsou pravé TIMESY???

a co když je tam včerejších novin za 200 let???

neláká to??? opravdu???

kdo by si teda chtěl vyvolat a přečíst  něco ze zhruba 73 OOO včerejšků,

tak ten může tady tudy - stačí jeden klik*

    

---

*myškou samozřejmě

Prev: SAKRA PROČ?
Next: KAŽDÉMU SE STÝSKÁ PO PÁNVIČCE (a jejím blogu)

KAŽDÉMU SE STÝSKÁ PO PÁNVIČCE (a jejím blogu)

04.09.2008 21:17

                                                       ..

Nedávno jsem potřeboval rifle, byly už obnošené a řada lidí, kterým na mně záleží, se mě na veřejnosti začala stranit, tak jsem šel do obchodu. Mělo mě varovat, že jsem míjel takové ty divné typy (Další den potkávám tu samou dívenku, jak mašíruje do nějakého obchodu, ovšem má růžové stíny a vlasy smotané do podivného...). Ale co se dá dělat, kde vzít nové rifle a nějaký bavlněný trika jinde než v obchodě. Našel jsem si teda svou velikost a šel jsem si to vyzkoušet.

 

Pasovaly mi celkem dobře, až na to, že pás byl v rovině genitálií a přirození mi z nich jaksi vypadávalo. Šel jsem tedy za odborníkem - prodavačem a položil dvě zásadní otázky:

1. Jsou tyhle rifle opravdu pánské???

2. Je to opravdu mnou požadovaná velikost - nejsou ty rifle nějaký dětský nebo pro mimozemšťany???

Prodavač v duchu jakéhosi(na mě absolutně nepůsobícího) obchodně sterilního optimismu na obě otázky odpověděl zhruba stejně.Tzn. že zboží, které mi nabízí, je pro mě to nejlepší, co se momentálně na trhu vyskytuje, a taky ještě řek, že mi může zaručit, že s tímhle výrobkem budu určitě spokojen. Na moji námitku, že nedokážu pochopit, jak bych mohl být v budoucnosti spokojen s něčím, s čím jsem velmi nespokojen už teď, reagoval pokrčením ramen a dorazil mě větou:

To máš jedno, jiny rifle a jiny střih stejně nikde neseženeš.

Zkroušeně jsem vypadl z obchodu a cestou domů jsem myslel na to, co budu dělat, až se mi rozsypou moje stávající rifle.

Rýsují se tři možnosti:

a) vrátit se do toho obchodu a koupit si to -

potom ale přichází ke slovu klasik fejetonu Neruda: KAM S NÍM???

b) chodit v teplákách jako v Rusku,

ale já přece nejsem Rus!!!

c) koupit si kombinézu -

jo, ale pak ty problémy, když jde člověk na WC...

A tak mám své staré rifle a modlím se každý večer, aby se ještě nerozpadly.

Prev: ZAJÍMALY BY NĚKOHO VČEREJŠÍ NOVINY?
Next: ČERNÝ HUMOR

ČERNÝ HUMOR

04.09.2008 21:22

NO COMMENT!

Prev: KAŽDÉMU SE STÝSKÁ PO PÁNVIČCE (a jejím blogu)
Next: !X-X-X---KNIHOMOLOVÉ NEBUĎTE SMUTNÍ---X-X-X!

Záznamy: 1 - 15 ze 171

PAGE  1   2    3    4    5    6   7   8   9   10    11  12

WELCOME!

I´LL

THINK
OF YOU
 EVERY 

STEP
OF THE WAY.

 

..

  

. .