29.10.2009 Právo - Jaroslav Špulák - Kultura - str. 08

„Již šestatřicet let táhnou newyorští Kiss svou rozvrzanou káru světem. V 70. letech si jejich pomalovaných obličejů a načančaných písniček padnoucích do tepu doby svět všiml a byl jim dobrým fanouškem.

O dvacet let později sláva pohasla, nicméně každá nová nahrávka těchto věrných rock’n’rollových slouhů je středem pozornosti. Ne už pro svůj přínos, pouze pro zajímavost.“

"Kiss vždy hlásali, že přinášejí zábavu. V rock’n’rollu, k němuž se bytostně hlásí, je to pozitivní dar. Problém však nastane, když je takových prezentů přespříliš a nejsou ani za mák vzrušující. Byť od nich nelze po tolika letech existence čekat cokoli novátorského, mohli se alespoň pokusit zmodernizovat zvuk, nahrát chytřejší písničky či jim vymyslet členitější aranže."

Tak tady je, myslím, vše jasné, podle hudebních publicistů a recenzentů je glam/sleaze/hair metal už dávno hudebně i fakticky mrtev.

A vy všichni, kdo jste měli GLAM rock či metal rádi, vytáhněte svoje šnuptychle, utřete nosy a zatlačte slzu. Je to marné. Exitus.

Mrtvolu oživiti nelze.

Jo, jo, taková je dnes síla média.

Věříme tištěnému slovu a jen opravdu zřídka ověřujeme, jestli se mediální masáž alespoň částečně zakládá na pravdě.

Můžeme uvěřit třeba tomu že BON JOVI  je jen jakási vějička pro naivní americké dívenky, že Vince Neil, Tommy Lee, Nikky Six a Mick Mars jsou rekordmani v počtu vyzunknutých flašek Jacka Danielse a taky tomu, že Guns´n´Roses byla parta heroinových šílenců.

A když to uděláme, tak skutečnost, že každé z uvedených jmen představuje ne jeden band, ale svébytný metalový žánr zastoupený tisíci a tisíci muzikantů před námi zůstane utajena.

Za komunistů by se řeklo, že je to vlastně dobře... že je to pro naše vlastní dobro.....? A už z principu by tomu nikdo soudný nevěřil.

Ale dnes?

Kdo je dnes schopen vymanit se z kruhu a nevěřit???

Kolik lidí je dnes schopno alespoň připustit si myšlenku,

že pravda je zásadně odlišná od toho,

co předkládají média,

že totiž nebožtík nejen nikdy nezemřel,

ale má se čile k světu?

KISS -September 25, 2009 from 7pm to 11pm – Cobo Arena

WARRANT - September 26, 2009 from 7pm to 11pm – Leelanau Sands Casino Showroom /

ROCKFEST 2009 - Featuring: Warrant, Great White, Gilby Clarke, Adler's Appetite & Kottak October 7, 2009 from 6pm to 11:45pm – Diamond Stadium/

 NEW DATE! Saturday, November 7th! Rockfest 2009! Hosted By Gilby Clarke from

Guns 'n Roses and Rockstar: Supernova Featuring

WARRANT, GREAT WHITE, Pretty Boy Floyd, The Gilby Clarke Band, Adler's A.https://bluejamie65.multiply.com/

GREAT WHITE & DOKKEN - October 9, 2009 from 7pm to 11pm – The Soaring Eagle Casino & Resort /

BULLET BOYS & MAD MAGRITT - October 9, 2009 from 8pm to 11pm – 37 Main

Mad Margritt will once again/

DANGER DANGER & FAR CRY - October 16, 2009 from 8pm to 11:30pm – Maximum Capacity /

L.A. GUNS (featuring Tracii Guns) - October 24, 2009 from 8pm to 11pm – The Knitting Factory/Club Vodka /

FUNNY MONEY (featuring Steve Whiteman of KIX) - October 24, 2009 from 8pm to 10pm – Tubby's Night Club/Swamp Room /

FEMME FATALE - Reunion Show, October 30, 2009 from 8pm to 11pm – Club Galaxy/

JUNKYARD & The Cauze - October 31, 2009 from 8pm to 11:30pm – Liam's Irish Pub /

Y&T and RON KEEL -October 31, 2009 from 8pm to 11:30pm – Rock City

L.A. GUNS & Rok Hollywood - October 31, 2009 from 9pm to 11:30pm – Music Mill

Indianapolis/

STRYPER - November 1, 2009 at 6pm to November 2, 2009 at 12am – Revolution Music Room with special guests/

TWISTED SISTER: November 6, 2009 from 4pm to 11pm – Memorial Hall/

LIZZY BORDEN - November 8, 2009 at 6pm to November 9, 2009 at 1am – House Of Blues

With Stolen Babies and Lordi./

KISS - "Sonic Boom" sold 108,000 copies in the United States in its first week of release to land at position No. 2 on The Billboard 200 chart. This marks the band's highest-charting LP ever./

ozzy - 08.11.09 12:35

Rap je dobrý. 

Kamil  - 08.11.09 13:13 to Ozzy 

ale neni to hudba, jen rytmizovaně deklamovaná poezie, takze někdy jde opravdu o vtipny, nabuzujici či společnost kritizující text - ale nic vic

Trochu šílené je přejímaní jeho vizuální podoby, oblečení, pohybů, výrazů tváře do našich poměrů. Potom dojde k tomu, že se místní rappeři nebo jejich fanoušci

hlási některou částí svého oblečení k určitému černošskému gangu někde z New Yorku, svými pohyby a výrazy v obličejí hlásí případným zákazníkům za kolik je dneska k mání ten který typ drogy. To pak v našich poměrech

působí opravdu komicky, na druhou stranu zajímavý příklad životaschopnosti přejmutí formy bez obsahu.

ozzy - 09.11.09 13:22 to Kamil

Takže Cypress Hill, Public Enemy, Beastie Byos alebo aj medzi otvorenými (bez urážky, to asi nebude tvoj prípad) metalovými (aj inými) fanúšikmi toľko rešpektovaní Dälek nerobia hudbu?? :)) A tomu preberaniu pohybov, oblečenia a príslušnosti a vôbec príslušnosti k nejakej komunite mám chápať ako? U jedných je to forma bez obsahu a u druhých životný štýl? Image tuzemských metalových kapiel ti nepripadá ako forma bez obsahu?

Kamil -  09.11.09 19:40 to OZZY 

No asi ani nevím, proč bych neměl být „otvorený“, nicméně ( a to bude na tomhle místě zase dost úlet) řadu proudů černošské hudby mám docela rád a řadu černošských hvězd ze třicátých až šedesátých let přímo bláznivě miluju. Navzdory tomu ale jsem na v podstatě jakýkoliv druh černošského popu, disco, soulu vydaného po roce 1967 naprosto rezignoval, protože po odchodu Doziera a Hollandů od Motownu se B. Gordym nastolená linie prostě nedala poslouchat bez ohledu na to, jak slavnými jmény to bylo na scéně prezentováno. Pokračováním toho je i můj postoj k černošskému popu sedmdesátých/osmdesátých let a rapu. Na druhé straně chápu, že to může něčím oslovit rockové a metalové fanoušky i hudebníky, protože k rytmickému rýmování je možné přidat i nějaký další prvek.

Přesto jdu jinudy a nepřesvědčilo mě ani Walk This Way, a to už je sakra co říct...

K tomu oblečení, pohybům, mimice a frázím přejatým z černošských slangů. V našich poměrech jde opravdu o formu zbavenou obsahu (takže tady jsi mě chytil u toho, jak se neumím přesně vyjádřit), protože je příliš mnoho teenagerů v českých městech, kteří některé z uvedených prvků chování a jednání chápou jako výraz toho, že jsou „cool“ a nemají ponětí o tom, ke kterému gangu se hlásí, jaký význam mají jejich pohyby a slova na místě, kde jsou v originále pronášena. Break 92!

U tuzemských metalových kapel jako Ayerdal:-(, Brix, Coda, Čech+Schellinger, Krleš, Macbeth, Kentaur, Kern,, Salamandra, Power5, Rimortis, Trezor, Železná Neděle....., když se podíváš na fotografie z jejich starších vystoupení, budeš se asi smát jak legračně až infantilně ve svých většinou otrhaných riflích a s máničkami vypadají, ale já jim rozumím. Vím, co znamenalo (a spousta lidí na to nikdy nezapomene) jít po městě v riflích a s vlasy splývajícími až na záda, nebo tak ,nedej bože. po prázdnichách přijít do školy!!!!!!

Prev: LONG LIVE GLAM!
Next: DAY AFTER TOMMOROW

Výzkumy klimatologa Jacka Halla (Dennis Quaid), naznačují, že by globální oteplování mohlo spustit prudkou a katastrofální změnu zemského klimatu. Všechno začalo, když se Hall stal svědkem odlomení ledové kry o velikosti Rhode Islandu z antarktického ledového pole. Na celé zeměkouli následovaly prudké změny počasí: v Tokiu padaly kroupy o velikosti grapefruitu, rekordy lámající hurikán řádil na Havaji, v Dillí napadl sníh a přes Los Angeles se přehnala ničivá série tornád. Profesor Rapsona (Ian Holm) potvrdil Jackovy nejhorší obavy: tyto prudké změny počasí jsou příznakem velké globální změny. Množství vody z tajících polárních ledovců narušilo mořské proudy stabilizující náš klimatický systém. Globální oteplování posunulo planetu na pokraj nové doby ledové, která nastane během jedné globální superbouře...

DAY AFTER TOMORROW

byl v našich kinech uveden pod názvem Den poté... To, že se u nás promítal, byla skvělá věc, a to i přes název, který byl spíše matoucí mystifikací, protože lidem aspoň trochu obeznámeným s katastrofickými filmy připomínal úplně jiný katastrofický film z roku 1983. V tomto případě však byla krása nového filmu natolik mrazivá, že se po tom starém filmu nikomu nestýskalo. Úžasné trikové záběry a nádhera filmových obrazů prostě a jednoduše vyrážely dech. Navíc se zde uplatnila pro americký film hodně nezvyklá střídmost  a skromnost dialogů bez obvyklé holywoodské velkohubosti a tuposti. Klíčové mezní situace a dialogy se většinou odehrávaly jakoby z očí do očí mezi dvěma až třemi postavami navzdory tomu, že příběh se proplétal s katastrofou celoplanetárních rozměrů. Takže se vlastně v celém filmu téměř neobjevily žádné nonsens-repliky vyvolávající v českých kinech výbuchy smíchu. Asi proto jsem po představení okouzleně zůstal sedět v kině a luštil závěrečné titulky, i když už všichni ostatní odešli.

Docela mě zarazilo, jakou odezvu měl film na internetu, v novinách a časopisech. Všude se o něm psalo jako o infantilní pohádce vybájené ve zběsilé Emmerichově fantazii bez jakékoliv vědecké relevantnosti především v otázce možného tempa klimatických změn. Na druhou stranu jsem si ale mohl říci, jo to je dobře, že je to jen filmová pohádka. No však to znáte - to je jen film, to se nikdy nemůže stát...

Ale spletl jsem se, nejen že se to opravdu tak rychle může stát,

ono se to tak nejspíš i stane...

Namísto celého desetiletí stačí pouhý půlrok k tomu, aby se z prosluněné a zelené Evropy stal jeden velký ledovec. Tak tomu alespoň bylo při příchodu poslední doby ledové před třinácti tisíci lety. Proces ochlazení tak byl dvacetkrát rychlejší než jsme se po dlouhou dobu domnívali. Studie podle profesora Pattersona dokazuje, že podnebí Země je nestabilní a může přecházet mezi teplem a zimou neuvěřitelně rychle. Nová studie dokazuje, že dramatické ochlazení a následná doba ledová mohou přijít mnohem rychleji ( kdyby například roztály ledy pokrývající Island), než vědci doposud předpokládali. A to za pouhých šest měsíců.

Profesor geologie William Patterson 

in The Daily Mail

Post scriptum:
Jo, abych nezapomněl, ten nejbližší vědecký odhad příchodu nové doby ledové počítá s rokem 2010.
To by ale znamenalo, že Edda a popis Ragnaroku v ní uvedený přestává být jen mytologíí
a že Mayové se o dva roky spletli.

Prev: R.I.P. RAP Jsem vzteklý a hádavý parchant, část IV.
Next: EKOLOGIČTÍ AKTIVISTÉ DEMONSTRUJÍ V KODANI
 

Kodaň 

 Dánská policie zasáhla v sobotu v podvečer v centru Kodaně při demonstracích, jejichž účastníci požadovali přijetí dohody o snižování emisí, proti výtržníkům. Několik stovek jich zadržela. 

Na akci přišlo 50 000 lidí, napsala DPA. Účastníci požadovali přijetí dohody o snižování emisí skleníkových plynů na planetě.
Aktivisté za slunečného počasí vyrazili odpoledne na šestikilometrový pochod ke kongresovému centru, kde zástupci 192 států světa od pondělí jednají o nástupci kjótského protokolu. Před zahájením průvodu vyslechli účastníci sérii projevů, v nichž zástupci z celého světa vyzývali k ochraně klimatu.

Ráno uspořádala skupina 2000 aktivistů v modrých pláštěnkách symbolickou lidskou vlnu, která zatopila hlavní náměstí.

Čeští zástupci Greenpeace dopravili do Kodaně nafukovací balony v podobě zeměkoule a sněhuláka.

Bavorští ekologičtí aktivisté prostřednictvím Irmgard Hinterhulerové z Eckernforde zveřejnili následující prohlášení:

„Miliony Němců si pochutnávají na kysaném zelí, čímž nejen způsobují ve svém okolí těžký, nedýchatelný vzduch. Přispívají tak k ohřívání, a tudíž i oteplování vzduchu, a také ke kyslelosti dešťů.  Proto organizace Ženy proti kyselému zelí  bojuje za zanesení zákazu kysaného zelí do závěrečného dokumentu konference. Bohužel politici nepochopili, jak moc škodlivé je toto zatěžování klimatu.“

Prev: DAY AFTER TOMMOROW
Next: THERE IS THE ONLY ONE RIGHT FAITH

Long ago, in a time when rock ruled, the hair was big, and guitars that sounded good were cool, there were people who'd hang out till the early hours of the morning in the dead of night, blasting and playing the music they loved. They wore leather, chains, hairspray and had a 6-string around their backs.. They would cause madness, and became a generation of fun, attitude and acceptance. Now over 20+ years later, a new generation exists underneath the current trends. A generation who feels that his time has passed, and he was born too late... In a time of sludgy, nasty guitars, and whailing un-talented singers, aXemAn and others have brought that generation back to life. We have a chance to be that generation, and find the hundreds of those who familiarize themselves with us. This is that generation, this website and others ARE the 'Youth Gone Wild', and those years will always be remembered in the

 Hair Metal Mansion.

Prev: EKOLOGIČTÍ AKTIVISTÉ DEMONSTRUJÍ V KODANI
Next: WILL THE FULL TRUTH COME OUT?

Sacred Cows - Why I Can No Longer Listen To Nirvana's 'Nevermind'

(By Luke LewisPosted on 02/11/09, NME)

'Nevermind' has been so over-praised for so long, it's no longer an album, it's a museum piece – literally. It's the only modern recording to be included in America's Library Of Congress, where it nestles alongside Franklin D Roosevelt's Presidential radio broadcasts, Martin Luther King's 'I Have A Dream' speech, and the Baywatch theme tune. OK, maybe not the last one.

Such hushed reverence is appropriate – not because 'Nevermind' is an epochal work of art, but rather because, 18 years after its release, Nirvana's 26million-selling breakthrough album has become a dusty and calcified thing, deadened by cliché, something to be peered at in a display case, or mulled over in a Mojo magazine think-piece, rather than listened to, or danced to. Be honest: when you hear 'Come As You Are' or 'In Bloom' on your iPod, do your veins still surge with adrenaline? Or do you, like me, reach guiltily for the scroll wheel?

I'm not going to be insanely contrary and pretend 'Nevermind' isn't crammed with top-drawer tunes – only an earless psychopath, or a Jedward fan, would attempt to argue that – but I do think it's puzzling how quickly those songs have been leeched of their power through over-exposure. It's a weirdly time-bound record – which, I'd argue, exposes an inherent shallowness in the songwriting. More fundamentally, there's a deep phoniness to 'Nevermind' that makes it hard to love.

No sooner had the album hit Number 1 in the US than Kurt Cobain was claiming to be "embarrassed" by its slick production. "It's closer to a Motley Crue record than it is a punk rock record," he complained. Like so many Kurt declarations, this was profoundly disingenuous: Butch Vig recalls him practically cart-wheeling with joy across the studio floor when he heard the final mix of 'Smells Like Teen Spirit'. Still, it's symptomatic of the frontman's needy, Janus-faced desire to be worshipped both by the punk-rock underground and mainstream America. Here was a guy who once had the logo of lo-fi indie label K Records tattooed on his arm to impress his then-girlfriend, Bikini Kill's Tobi Vail – yet was also entranced by the ego-inflating perks of fame ("I'm a rock star," he liked to tell Courtney Love in the first flush of 'Nevermind''s success, "Give me blowjobs").

This inner conflict ultimately contributed to his suicide, or at least shaped the self-lacerating mindset that made it inevitable. But his obsessive terror of being branded a sell-out was based on self-serving, junkie logic. You want a hit record, airplay, money? Fine. Go for it. Just don't try and pretend afterwards that you were strong-armed into it by The Man.

Besides, Kurt was wrong about 'Nevermind''s production. Far from detracting from the album's brilliance, it was Andy Wallace's crystalline mastering sheen that made the songs roar. Proof? Listen to Butch Vig's original mix of 'Smells Like Teen Spirit', before Wallace got his hands on it. It sounds dreary; there's no bite, no excitement, no sense of lift-off. Contrast with the final radio edit, thrillingly enhanced by studio effects and digital samples.

Such techniques had the added benefit of deflecting attention from Kurt's lyrics. It's telling that he neglected to include complete lyrics in the album artwork, as if acknowledging that they didn't really mean anything, and hence didn't merit scrutiny. 'Nevermind''s default lyrical mode is a kind of sullen, visceral, pseudo-medical gibberish ("Travel through a tube and end up in your infection" - 'Drain You), occasionally shading into outright fraudulence.

'Something In The Way', for example, alludes to that favourite nugget of Kurt myth-making, the idea that he once lived rough under a bridge - which friends say he never did (this also, incidentally, gives the lie to faux-hobo Seasick Steve's claim that he used to hang out with Kurt under that same bridge – but that's a whole other crock of shit).

None of which detracts, argue the Cobainologists, from the fact that 'Nevermind' was profoundly influential, that it 'changed rock overnight'. Really? Where do you hear its influence now, exactly? Sure, there are plenty of woeful copyists – Bush, Nickelback, Seether, Puddle Of Mudd. Admittedly, the Manics went through a Nirvana phase, though it was 'In Utero' they took their cues from, not 'Nevermind'. Then there was a wave of shonky late-'90s bands – My Vitriol, JJ72 et al. But where are the Nirvana-influenced bands today? Dinosaur Pile-Up? Nine Black Alps? It's hardly an impressive roll-call.

For two decades, rock critics have swallowed the Michael Azerrad line that Nirvana 'swept away' the baby boomer, AOR generation, puncturing the cartoonish excesses of hair metal, just as the Sex Pistols slayed prog. Again: really? Look who's touring right now: Fleetwood Mac, Bruce Springsteen, U2. Today, the Download bill features far more 'old metal' – Motley Crue, Def Leppard, Whitesnake, Journey etc - than it does angsty alt-rock.

Recently, Nirvana fans were appalled to discover Kurt Cobain's image had been exploited in 'Guitar Hero': gamers could unlock his character and make him sing Bon Jovi songs. This, apparently, was 'sacrilege'. What struck me, though, was how natural it seemed.

After all, is there really such a titanic gulf between an expensively-produced, radio-friendly rock anthem like 'Smells Like Teen Siprit', and an expensively-produced, radio-friendly rock anthem like 'Livin' On A Prayer'…?

SO WHAT´S ON MY MIND?

Why have the reviewers been writing about Nirvana and album Nevermind as about total revolution since 1991?

Why have the reviewers interpreted  PUNK rock as an absolute new way of music creation?

Why have the reviewers presented  sound of Andy Walace´s mastering as a real sound of sensously wild punkrock band?

Why have the reviewers predicted that Nirvana 'swept away', AOR, hard rock and  true+hair+glam+sleaze metal?

They have presented EVIDENT LIES for almost two decades.There has been no brave and courageous “hero” with real straight-out aspiration to write “objective”  without respect to medias´ and major labels´ needs.

And all medias has started to declare myths about  new and absolutely unparalleled band, about the last real rock band and about superb last rock star. It has been very clever business strategy = “There is the last thing/You have to have it!”. And MTV rotation and advertising claims have been as strong as brainwashing. 

Here are my last questions –

Are we able to use our brains and think freely in the world where business strategy of major labels can determine every detail of our everyday reality? 

Can we underestand how deep is this everyday manipulation?

Is any defence of our free thinking possible?

POST SCRIPTUM:

Hlavně mi přijde divný, že většinu Lewisových námitek jsem měl na mysli po prvním poslechu Nevermind. Jak je možné, že si těch vad na kráse profesionál všimne až teď - skoro po dvaceti letech - a že všichni ostatní se stále nesmyslněji působícího mýtu o "poslední pravé rockové skupině" drží dál?

Prev: THERE IS THE ONLY ONE RIGHT FAITH
Next: MRAZIVÁ KRÁSA ZAMLČENÉHO DETAILU

Toto zamyšlení Luka Lewise v internetové verzi New Musical Expresu našlo odezvu v mnoha  nenávistných a zatracujících  ohlasech, které zazněly v diskusi. Tímto způsobem se ozvali většinou lidé, kteří se cítili dotčeni tím, že někdo sáhl na jejich modlu. Přišlo mi zvláštní, že se někdo vzteká a dští oheň a síru na kritika, který se odvážil navrhnout, aby i ostatní kritici nahlédli na kdysi svatořečené Nevermind bez matoucího balastu reklamního promo-mýtu o absolutní hudební revoluci, poslední rockové skupině a poslední opravdové rockové hvězdě.

Vždyť co jiného by měl hudební kritik dělat a ctít jiného, než usilovat o co možná nejobjektivnější zhodnocení  hudby, textu a práce producenta na zajímavých albech. Začetl jsem se tedy do Lewisovy úvahy znovu a uvědomil jsem si, že v tomhle případě  opravdu je něco jinak.  Obraz chudého mladíka a bezdomovce, který s kamarády prostřednictvím kytary a rocku zbohatl a obrátil svět svou(!) hudbou vzhůru nohama byl nahrávacími společnostmi použit už mnohokrát. Takový příběh „táhne“ a vydělává prachy, ale tentokrát mělo jít o poslední opravdovou rockovou skupinu a poslední opravdovou rockovou hvězdu. A když je něco poslední a naposled, je jasné, že to v regálech obchodů ležet nezůstane. Opravdu nezůstalo, uvěřilo a nakoupilo skoro 28 milionů lidí. 28 milionů lidí, kteří vzali pohádku o posledním rockovém hrdinovi naprosto vážně, kteří jí do detailu uvěřili  a kteří jí věří do dnešních dnů. Smutný konec příběhu jako by dával všem důvěřivým zapravdu. Potvrzoval totiž to, jak K. Cobain a celá Nirvana, přes rychlé zbohatnutí nadále setrvává ve svém nekompromisně naštvaném fuckingu nahrávacích společností, showbusinessu, případně celé  americké společnosti vůbec. A tak se vyprávěná pohádka, kterou si poslechne dítě před spaním a v dospělosti si o ní myslí své, stala mýtem, tedy příběhem, který je známý všem a o kterém se i přes některé těžko uvěřitelné detaily už prostě a jednoduše nepochybuje. Stane se součástí každodenní reality jakousi útěchou, ke které se obrátíme ve chvíli, kdy je nám těžko. Proto je velice bolestná každá situace, kdy by lidé o takovou útěchu mohli přijít, a proto lidé nenávidí každého, kdo by se jim pokusil jejich mýtus rozbít nebo zpochybnit.

A právě tohle Lewis udělal. Upozornil na to, že na Nevermind by se mělo nahlížet jako na každé jiné album a pokusit se zhodnotit jeho kladné a špatné stránky právě tak, jak to kritici dělají u všech ostatních alb, protože hudební kritik může použít životní příběh hudebníka, aby dílo lépe pochopil, ale nesmí (nebo by alespoň neměl) ho vyprávět ve chvíli, kdy má rozhodnout o hudební kvalitě a významu alba. Je pozoruhodné, že trvalo 18 let, než se někdo odhodlal o k něčemu takovému vyzvat. Ještě pozoruhodnější je, že se mu i po takové době podařilo přijít s něčím, co na jedné straně do příběhu přesně (a prokazatelně) zapadá a co ho na druhé straně hrozí rozbít, nebo  mu aspoň dát výrazně jiný smysl. Právě v tom spočívá mrazivá krása encyklopediemi a životopisci zamlčeného detailu, na který Lewis obrací pozornost.

O vzniku alba Nevermind se obvykle píše - Díky finanční podpoře nahrávacího studia Geffen bylo Nirvaně umožněno upustit od smlouvy se Sub Popem.Sub Pop bylo oproti Geffenu malým vydavatelstvím a pokud si Nirvana přála prorazit, Geffen se jevil jako vhodná příležitost. Oficiálně Nirvana podepsala smlouvu s Geffenem 30. dubna 1991. Za producenta nového připravovaného alba byl opět zvolen Butch Vig. Nové album začali nahrávat v Los Angeles v květnu a červnu roku 1991 ve studiu Sound City v Kalifornii. V této době se Cobain poprvé setkal se svou budoucí ženou Courtney Love. Album dostalo název Nevermind. Ještě koncem června Nirvana vyráží na menší turné po USA jako předkapela Dinosaur Jr.

10. září vyšel Nirvaně nový singl „Smells Like Teen Spirit“, který měl připravit půdu pro novou desku. Z počátku se neprodával moc dobře; zlom nastal v okamžiku, kdy klip ke „Smells Like Teen Spirit“ začala vysílat hudební stanice MTV. Singl se začal rychle prodávat a totéž platí o novém albu, které následovalo 14 dní po něm.V říjnu je Nevermind oceněn zlatým diskem. Úspěch alba Nevermind začala píseň Smells Like Teen Spirit, na jejíž klip bylo vyčleněno pouhých zhruba 50 000 dolarů a už vůbec se nepočítalo s tím, že by se píseň mohla stát hitem.

Some of the songs, including "In Bloom" and "Breed," had been in the band's repertoire for years, while others, including "On a Plain" and "Stay Away," lacked finished lyrics until mid-way through the recording process. After the recording sessions were completed, Vig and the band set out to mix the album. However, the recording sessions had run behind schedule and the resulting mixes were deemed unsatisfactory. Slayer mixer Andy Wallace was brought in to create the final mix. After the album's release, members of Nirvana expressed dissatisfaction with the polished sound the mixer had given Nevermind.

- - -

V české Wikipedii a na českých stránkách věnovaných Nirvaně se jméno Andy Wallace neobjevuje vůbec,  v anglicky psané verzi  Wikipedie se jeho jméno objeví, ale jeho úloha je popsána slovy: ... byl pověřen provedením závěrečného mixu. S výsledným zvukem však členové skupiny nebyli spokojeni pro jeho přílišnou uhlazenost. Podíl respektovaného metalového producenta desek Slayer Andyho Wallace na vzniku Nevermind se tedy buď nezmiňuje vůbec, nebo jen hodně nelichotivými slovy. Luke Lewis si však dal tu práci a po letech si poslechl verze předložené Geffenu Nirvanou a Butchem Vigem tak, jak vypadaly před zásahem Andyho Wallace. S velkým překvapením zjišťuje, že původní podoba je po hudební stránce strašná, označuje to slovem zoufalá – bezútěšná. Kontrast, jaký je mezi verzí předanou Geffenu skupinou a podobou nahrávky jakou připravil Andy Walace k oficiálnímu vydání,  je natolik propastný (především u Smells Like Teen Spirit), že se dá klidně říci, že přinutil písně stát se hity – neboli připravil k oficiálnímu vydání album, které se velmi výrazně lišilo od toho, co Nirvana původně nahrála. Utratil na to hodně peněz a času a použil hafo drahých studiových efektů a digitálně stvořených samplů. Nicméně přetvořil album v  opravdu povedené punk rockové písničky.

Možná někdo namítne, že je to celkem nepodstatná drobnost v porovnání s tím, jak úspěšné album ve výsledku bylo a že masteringové úpravy jsou přece skoro u každého alba, takže  co na tom. Asi by to bylo jedno v případě nějaké popové hvězdičky, ale tady jde, aspoň tedy podle promotion legendy přece o poslední opravdové rockové album! Poslední rockoví rebelové přece vždy zásadně a nekompromisně sami nahrávají to, co je pod jejich jménem vydáváno! Poslední rockoví rebelové vyznávající axiom svaté rockové trojice o 10 strunách a jedněch bicích přece na své nahrávce nesmí mít nepřiznané pasáže stvořené v počítači! Poslední rockoví rebelové zhnusení falešností současného světa přece nemohou připustit, aby jejich dílo bylo změněno do podoby s jakou zásadně nesouhlasí a ještě z toho profitovat!

Luke Lewis však ve své úvaze také předkládá pro svá tvrzení zásadní důkaz a tím pro něho jsou ukázky původní podoby Nevermind, jak ho firmě k vydání předložil Butch Vig. O tom, že se Vig a Cobain obávali toho, že jejich dílo bude dále upravováno a změněno a že o tom dlouze diskutovali, svědčí mimo jiné i text písně Stay Away se vzteklým veršem  " I'd rather be dead than cool" ( než být "cool", tak to už raději budu mrtvý).Také do biografie a postojů skupiny v letech 92 a 93 vnáší Lewisovo zjištění nové světlo. V nastalé situaci má svou logiku pojmenování jedné z dalších nových písní Rape me (Znásilni mě). Také pokus nazvat album, které mělo po Nevermind následovat, jako „I Hate Myself and Want to Die“ (Nenávidím se a chci umřít) reflektuje stav bezmoci pramenící ze vtahu zoufalého Cobaina i dalších členů Nirvany k jejich vydavatelské firmě. Bezesporu se tím také vysvětluje zdánlivě nesmyslná nechuť Nirvany hrát skladby z Nevermind (především Smells Like Teen Spirit) živě a soustředění se na převzaté skladby při koncertu MTV unplugged.

Luke Lewis svým akcentováním zdánlivě malicherného detailu o roli jednoho člověka na cestě Nirvany ke slávě skupinu samotnou nijak nenapadá ani nekritizuje. Pro něho se pochopení úlohy Andyho Wallace stalo odrazovým můstkem k tomu, aby se byl schopen vyrovnat s minulostí a alespoň po letech se pokusit o skutečnou recenzi, která by nebyla poplatná promo-mýtům šířeným v zájmu MTV a GEFFEN RECORDS. Na jedné straně je otázkou, jestli se k něčemu podobnému odhodlají i další publicisté a jestli takový krok má po 18 letech ještě nějaký smysl. Na druhé je sympatické, že aspoň někdo mezi publicisty má čest a svědomí a že mu to, že kdysi mlčel, nebo možná i „námezdně“ psal, ani po tak dlouhé době nedá spát. 

 Post Scriptum:

Ve mně osobně to vše vyvolává dva základní pocity:

 strach

Brutalita a především úspěšnost indoktrinace, kterou před osmnácti lety naplánovala, provedla a s obchodním úspěchem zúročila MTV spolu s GEFFEN records předčí cokoliv, s čím jsem se setkal za totalitních dob velkého sovětského bratra. 

smutek

V rámci dohod mezi labely se na poměrně dlouhou dobu přestala vydávat tradiční rocková alba, aby se jakoby přirozeně ukázala dravost a úspěšnost Nirvany a jejích souputníků. Americkým rockovým a metalovým skupinám ve studiích byly jejich nahrávky zabaveny a zničeny v případech, kdy se to nepodařilo, labely s odkazem na podepsané smlouvy zakázaly vydání  nahrávek soukromě nebo u nezávislých labelů, přestože samy nehodlaly svým smlouvou jištěným skupinám už nic vydat.

Where have all the good albums gone? 

......

Prev: WILL THE FULL TRUTH COME OUT?
Next: NA NOVÝ ROCK S JANEM ŠVANKMAJEREM

Vládnoucí vrstva stále zmenšuje svůj objem, ale zvětšuje svou moc. Svět údajně řídí asi pouhých šest tisíc osob a osmdesát pět  procent bohatství světa je v rukou deseti procent lidí. Tato vrstva privilegovaných je nucena – aby si udržela své bohatství a moc – požívat čím dál tím drastičtější a agresivnější způsoby manipulace..."

---

"Totalitní režimy používaly vemi primitivní způsob manipulace, spíše šlo o donucovací prostředky . Tato společnost pracuje zatím v rukavičkách, proto to řada lidí jako manipulaci ani nevnímá . Děti si už od nejútlejšího věku  pobrukují vtíravé znělky reklamních televizníčch šotů. Místo básniček recitují reklamní slogany. Reklama vede člověka životem  a postupně  se stěhuje do jeho duše a stává se nakonec součástí jeho superega..."

---

"Nezávislé sdělovací prostředky téměř zmizely. Reklama začala ve svých sloganech zneužívat i slova jako svoboda, láska, revolta, aby vyprázdnila jejich obsah. Rebelující hudební kapely se stávají továrnami na výrobu peněz , aniž by slevily ze své odvážnosti. Showbusiness je spolkne i s jejich tzv. revoltou..."

(Říká Jan Švankmajer na 1. stránce Salonu ze 31.12. 2009) 

- - -

 Tak věty v tomhle interview se hodně podobají vizím budoucnosti v Orwelovi, tím pádem je to taky docela strašidelné a vůbec z toho kape řádná depka. Pořádně  mě taky překvapil odkaz na vzpouru a rebely v hudebním showbusinessu. To jsem nečekal, protože jsem, možná unáhleně, předpokládal zaměření pana režiséra spíš na oblast filmové hudby než na rockové, punkové či jiné rebely.....  Přesto však právě tady je možné najít něco, co je možné vidět  trochu jinak. Je sice pravda, že obluda MTV a MAJOR LABELS spolehlivě zpracovala a pro svůj zisk využila jakoukoliv neopunkovou, grungeovou a nejnověji gangstarapovou vzpouru posledních let. To bylo v článku trefeno naprosto přesně. Nicméně existuje hudba i mimo svět toho, co je na MTV a v lifestylových časopisech COOL a IN. Hudba navazující na tradici rockového mainstreamu osmdesátých let, která byla na 18 let vytěsněna z vysílání nejdůležitějších televizních a radiových stanic, která však způsobem své nezdolné existence poukazuje na jeden z absurdních paradoxů populární hudby naší doby. Ten, kdo se tváří a hraje „děsně“ naštvaně, a ten, kdo rapuje o tom, jak by chtěl postřílet všechny policajty a znásilnit všechny mladé bělošky,  je přece tak moc COOL a IN, že ho musíme vidět a slyšet nejlépe několikrát denně. Ten, komu se takové věci nelíbí, a chtěl by, aby jeho hudba a texty byly o něčem jiném,  je odsouzen k tomu, aby po koncertě v kdovíjaké jedno zda americké či evropské „Lhotě“ prodával svá CDr za pár drobných.

Možná je to divné, ale marasmus právě téhle absurdity mi působí zvrácenou radost.Ti, kteří původně ostentativně hlásali "I'd rather be dead than cool" vydělali a vydělávají obsazením vysílacích časů megabalíky prachů a na druhé straně ti, kteří se od nepaměti nebránili Kainovu znamení v podobě dehonestujících slůvek hair a glam znamenajících, že jde o hudbu hranou pubertálním holčinám pošuky našminkovanými rtěnkou a make-upem, putují po venkově v otřískaných dodávkách od štace ke štaci. A proč mám teda ten na jedné straně tak úchylný a na druhé straně tak zběsile optimisticky radostný pocit z toho, že někdo jezdí s dodávkou po všech čertech a ďáblech a trvá to vlastně už 18 let?

V podstatě je to jednoduché, mnohým z těch muzikantů stačilo kývnout a začít hrát (jak tomu říkají manažeři) „trochu současnější hudbu“, aby byli v balíku a za vodou. Za minulých 18 let to ale nikdo z těch, na kom mi od studentských let záleželo, neudělal. Nikdo nepřeřadil rychlost a styl a nezačal za sebou nechávat hromádky neopunku nebo grunge shitu. 

Je jasné, že ani MTV a Geffen Records či jakýkoliv její jiný velký bratr prostě nedokážou všechno!

A taky...  tak navzdory všem nadávkám a předsudkům,

je dnes možné hair, sleaze i glam metal chovat v hluboké úctě.  

Prev: MRAZIVÁ KRÁSA ZAMLČENÉHO DETAILU
Next: HAIRMETAL IS ALIVE AND ROCKIN´

"Pokud se podíváme, co zůstalo na scéně poté, co grunge zmasakroval hairmetal, zjistíme, 

že moc výrazných kapel, které v osmdesátých letech prodávaly miliony desek činných není..."

/Spark str. 53 recenze na Winger/

Tak taková věta mě spolehlivě rozzlobí... ani ne tak proto, že nejsem schopen ověřit, kdo z těch zmasakrovaných, snad s vyjímkou Bon Jovi, Cinderelly a Poison, vydal kolik desek, jako spíš z jiného důvodu. Ať už byly důvody, proč se velké labely a MTV rozhodly na počátku devadesátých let „přesedlat“ na grunge jakékoliv, pro hairmetalové či tradičně rockové skupiny to znamenalo, že se v mnoha případech musely vyrovnat se zrátou  firmy i pozornosti MTV.  Přesto i po 18 letech ta scéna stále existuje živa z koncertování a vysílání v lokálních rádiích.  Evropané  ji neznají, nebo alespoň nevědí nic o jejím aktuálním stavu. Ovšem rozhodně není pravda, že „moc výrazných kapel ...činných není!“ Myslím si, naopak, že oněch 18 let prokázalo, že mnohé ze skupin nazývaných dnes téměř pejorativním označením hairmetal je schopno obstát v té nejtěžší zkoušce – zkoušce času a dlouholetého/celoživotního poslechu. Winger je geniální,  ale jeho alba svou kvalitou totiž nepředstavují v téhle oblasti zas až takovou výjimku.

Lillian Axe/ Ratt/Twisted Sister a Dee Snider/ Great White /... Uzdravil se Tom Keifer ze Cinderelly, Stryper koncertující s Tomem Scholzem, Lita Ford na turné s Queensryche....

ALIVE AND ROCKIN´

Sin City Sinners with special guest, Carmine Appice - December 12, 2009 at 10pm to December 13, 2009 at 12am – The Green Valley Ranch

Stephen Pearcy of Ratt, Mandy Lion of WWIII & more - December 26, 2009 from 5pm to 11:45pm – The Roxy

Great White, Slaughter & L.A. Guns - December 26, 2009 from 6pm to 10pm – Rapid City Civic Center

Sin City Sinners NEW YEARS EVE show @ Green Valley Ranch in Las Vegas. The show will feature Vinnie Paul (Pantera) Dizzy Reed (Guns N Roses) & Guest host Brandi M (Rock of Love & Charm Scho

…

Stephen Pearcy of Ratt - December 31, 2009 at 8pm to January 1, 2010 at 12pm – The Abyss

Slaughter - December 31, 2009 at 9pm to January 1, 2010 – Feelgood's Rock Bar & Grill

Hollywood Allstarz Rockin New Years Eve  December 31, 2009 to January 2010Paladino  

Dirty Penny  - January 1, 2010 from 8pm to 11pm – The Viper Room

THUNDERSTICKS-- January 23, 2010– THE RHODE CENTER FOR THE ARTS

Sebastian Bach  -February 5, 2010 from 8pm to 11pm – The Palladium

Lizzy Borden - February 6, 2010 from 8pm to 11pm – 4th & B

Sebastian Bach - February 6, 2010 Starland Ballroom

Faster Pussycat - February 26, 2010 from 8pm to 11pm – Club Red

Tesla  - February 26, 2010 from 8pm to 11pm – Soaring Eagle Casino & Resort

Warrant - April 24, 2010 from 8pm to 11pm – Leesburg Bikefest

Prev: NA NOVÝ ROCK S JANEM ŠVANKMAJEREM
Next: NOVÝ ROCKOVÝ ČASOPIS

Zdravím všechny rockery, co jich jen mám v adresářích.

Úvodní číslo Rock+ si můžete všichni volně stáhnout z přiložených odkazů. Obsah prvního čísla najdete dole v náhledu (kvalita omezena velikostí obrázku). Soubor magazínu je v tiskové kvalitě a proto má velikost 40MB, v pc je při dobrém připojení za pár minut J

K prolistování i čtení Rock+ doporučuju nastavit si náhled na párované dvoustrany (sudá vlevo, lichá strana vpravo). Vlevo jsou k dispozici náhledové miniatury stránek. Pro ty, kteří si na nastavení netroufají je ke stažení verze vygenerovaná již ve formě párovaných dvoustran.

Pár slov k systému distribuce. Abychom upřednostnili ty, kteří nám svěří svou mailovou adresu, a jsou ochotni s námi komunikovat tak, aby byl Rock+ i podle jejich čtenářských představ, budeme jim mailem rozesílat link na každé číslo Rock+v několikadenním předstihu. Teprve poté linky zveřejníme na netu a rozešleme informaci nalevo, napravo, hore, dole… Sami můžete přeposláním tohoto mailu přispět k šíření Rock+ mezi těmi kamarády rockery, na které máte kontakt. Čím víc bude čtenářů, tím snadněji v budoucnu oslovíme zadavatele reklamy a budeme moci autorský tým i magazín rozšiřovat.

Pro přímé abonenty (s přímými kontakty per mail) postupně zavedeme výhody, budou například dostávat Rock+ v rozšířené interaktivní podobě, kdy oživnou všechny odkazy v magazínu a bude generován rejstřík každého čísla. Dostanou přístupový kód do databáze všech článků, atakdále.

Zájemci o abonentní přístup se mi mohou ozvat na 

merhaut@mbox.vol.cz 

Čtěte, pište, chvalte, kritizujte… 

Jaromír Merhaut 

______________________________________________________________

Verze se samostatnými stránkami:

https://cdklub.net/modules/Downloads/Rockplus2009.pdf

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Verze s párovanými dvoustránkami:

https://cdklub.net/modules.php?name=Downloads&d_op=getit&lid=14

Prev: HAIRMETAL IS ALIVE AND ROCKIN´
Next: JAK JSEM SE SNAŽIL NEBÝT VZTEKLÝ A HÁDAVÝ PARCHANT

                                                                                           ..

New York - Ve věku 91 let zemřel ve středu americký spisovatel Jerome David Salinger. Podle prohlášení svého syna zemřel autor románu Kdo chytá v žitě přirozenou smrtí ve svém domově v New Hampshire, informovala dnes agentura AP.

Salinger žil řadu let sám ve skromném a odlehlém domě v americké státě New Hampshire. Jeho jediný román Kdo chytá v žitě se stal biblí americké mládeže 60. let a dodnes je oblíbený po celém světě. Byl přeložen do řady jazyků a prodalo se ho více než 65 milionů výtisků.

Po napsání románu byl Salinger uctíván jako slavná osoba, která se v duchu svého díla vzdala všech poct a jejíž poustevnický život dal vzniknout salingerovskému mýtu. Poslední povídky vydal spisovatel v roce 1965.

"Jestli to teda chcete vážně poslouchat, tak byste asi ze všeho nejdřív chtěli vědět, kde jsem se narodil a jaký jsem měl dětství a co dělali moje rodiče, než mě měli, a podobný kecy á la David Copperfield, ale jestli chcete co vědět, mně se do toho nechce. Předně mě to otravuje a za druhý by z toho moje rodiče trefil šlak — každýho minimálně dvakrát za sebou — kdybych vám o nich vykládal nějaký důvěrnosti. Na tyhle věci jsou hrozně hákliví — zvlášť táta. Jinak jsou docela prima — to neříkám — ale hákliví jsou pekelně. A vůbec, přece vám nebudu vykládat celou svou autobiografii nebo něco. Chtěl bych vám jenom vypravovat o těch šílenostech, co se mi přihodily loni kolem vánoc, zrovna než jsem se složil a musel jet sem a dát si pohov. Víc jsem o tom neřek ani D. B., a to je přece můj bratra tak. D. B. je teď v Hollywoodu. Z Hollywoodu není sem do týhle díry tak daleko, a tak ke mně jezdí na návštěvu prakticky každou neděli. Odveze mě příští měsíc domů, až pojedu, jestli totiž pojedu. Zrovna si koupil jaguára. Takový to malý anglický fáro, co udělá tak tři sta kilometrů za hodinu. Stálo ho skoro čtyři tácy. On má teď spoustu prachů. Dřív neměl. Dřív, když byl ještě doma, tak to byl docela normální spisovatel. Napsal tu senzační knihu povídek „Tajemství zlaté rybičky“, jestli jste snad o něm ještě neslyšeli. Nejlepší z nich bylo to „Tajemství zlaté rybičky“. Je to o jednom škvrněti, který nechce nikomu dovolit, aby se podíval na jeho zlatou rybičku, protože si ji koupilo za vlastní peníze. Byl jsem z toho úplně vedle. D. B. je teď v Hollywoodu, prodává se za prachy. Jestli teda něco nenávidím, tak je to film. Ani slyšet o něm nemůžu. Chtěl bych vám to začít vypravovat od toho dne, kdy jsem odjel z přípravky v Pencey. Přípravka v Pencey, to je ta škola v Agerstownu, v Pensylvánii. Asi jste už o ní slyšeli. Nebo jste aspoň viděli inzeráty. Mají inzeráty minimálně v tisíci časopisech a vždycky je tam nějakej sekáč na koni, jak skáče přes překážky. Jako kdyby člověk v Pencey jakživ nedělal nic jinýho ..."

JO, začátek románu jsem uměl zpaměti a jako správný šílenec jsem ho vždycky vyprávěl lidem, kteří se mě vyptávali na něco z mýho života, o čem se mi zrovna nechtělo mluvit. Mám jeden výtisk  ve svý knihovně a chybí v něm druhá stránka. Vytrhl jsem ji, protože na ní bylo razítko knihovny, ze který jsem si ho půjčil a nevrátil. Měl jsem panický strach, že už ho znovu nevydají a já budu odsouzen k bědnému životu bez té Knihy knih.  A další jeho knížku s devíti povídkami  nosím všude s sebou, když  odjíždím  z domu víc než na jeden den. Miluju každý slovo a každou větu, kterou napsal, a je mi jedno, že vlastně nedokážu pochopit ani vysvětlit proč tomu tak je...

Prev: JAK JSEM SE SNAŽIL NEBÝT VZTEKLÝ A HÁDAVÝ PARCHANT
Next: THE FOURTH KIND

Ať se nám to líbí nebo ne, UFO se skutečně stalo jednou z legend 20. století. Určitě alespoň pro všechny ty, kterým je blízké cokoliv tajemného a záhadného, a takových lidí je neuvěřitelné množství. Fenomén, který označuje zkratka anglických slov Unidentified Flying Objects, jež v překladu znamenají "neidentifikovatelné létající objekty", sehrál v druhé polovině 20. století velkou roli.Někteří lidé si na UFO postavili svůj byznys a zbohatli, jiní zase prodali všechen svůj majetek, jen aby se mohli tímto fenoménem zabývat. UFO vyvolalo různé aféry, soudní spory a stalo se dobrým námětem pro tisíce knih a nespočetné množství různě spekulativních článků, dokumentárních i hraných filmů.

Tím nejnovějším filmem na toto téma je

THE FOURTH KIND.

Už poměrně dlouhou dobu se hovoří o zvláštním – „čtvrtém“ druhu kontaktu lidí s mimozemskou inteligencí. Jde o setkání, které  má spíše rysy únosu. Ačkoliv se o těchto případech hodně hovoří, ví se o nich jen velmi málo. Jisté je jen to, že někteří lidé po většinou nedobrovolném absolvování podobné zkušenosti popisují zážitky, které jsou shodné bez ohledu na místo a prostředí, ve kterém tito lidé žijí. Shodné jsou i výsledky regresívní hypnózy, která byla u těchto lidí příslušnými odborníky provedena. Říká se, že tito lidé byli uneseni mimozemšťany, avšak doposud nebyly k tomuto tvrzení nalezeny žádné důkazy.

O získání právě takových důkazů se na Aljašce ve městě Nome pokouší i hrdinka filmu psycholožka Abigail Tylerová (Milla Jovovich). Mnozí lidé v tomto malém městečku měli problémy se spánkem a trápily je noční můry. Doktorka Tylerová některé z obyvatel začala hypnotizovat v domnění, že se jí podaří zjistit, případně odstranit psychické bloky způsobující lidem jejich  potíže. Při těchto vyšetřeních však dojde k něčemu, co nečekala. Záznamy z jednotlivých vyšetření se pak stávají podstatnou součástí filmu. Při jejich sledování a zkoumání si Abigail (a stejně tak i divák) začne uvědomovat, že mezi v hypnóze poskytnutými (a tedy nezfalšovatelnými) výpověďmi existují významné souvislosti, souvislosti nahánějící hrůzu nejen pacientům..

Pokud byste náhodou po shlédutí filmu znejistěli a začaly se vám z vašeho vlastního vědomí nebo podvědomí vybavovat nepatřičné či delší dobu potlačené vzpomínky či pocity, bylo by možná užitečné zkusit si položit alespoň některé základní otázky pomocí kterých se zjišťuje, zda se dotyčného člověka fenomén tzv. únosu týká či nikoliv:

?

- Měli jste někdy v životě "časový výpadek" delší než jednu hodinu? Stalo se vám někdy, že uběhl nějaký čas, aniž byste si dokázali vzpomenout, co se během této doby dělo?

.
- Nebudíte se v noci pravidelně ve stejnou dobu?

.
- Máte někdy pocit, že je někdo s vámi, že s vámi někdo komunikuje?

.
- Spatřili jste někdy ve své místnosti či na odlehlém místě neobvyklý pruh světla, světelnou kouli, nebo podivné bytosti?

.
- Už se vám někdy stalo, že jste se náhle, doslova přes noc, uzdravili z nějaké nemoci?

.
- Měli jste někdy pocit ochromení, když jste se probudili uprostřed noci, nebo při jiné příležitosti?

.
- Jaký máte pocit při čtení zpráv o UFO, o mimozemšťanech, či při pohledu na obrázky či filmy s mimozemskými bytostmi? Vyvolávají ve vás nějaké emoce (strach, vzrušení, podrážděnost)?

.
- Zažili jste někdy pocit, že se vznášíte ve vzduchu?

.
- Nestává se vám, že trpíte nevysvětlitelnou úzkostí či strachem z jehel, plazů, tmy, únosů, zvířat s velkýma očima (např. sovy), určitých míst ve vašem okolí, nebo dokonce ve vašem domě?

.
- Zjistili jste někdy na svém těle jizvy či drobná poranění, jejichž původ si nedokážete vysvětlit?

.
- Nepozorovali jste u sebe neobvyklé schopnosti (čtení myšlenek, předvídání událostí, vyvolávání pohybu předmětů na dálku, léčitelské schopnosti atd.)?

.
- Probudili jste se někdy na jiném místě, aniž byste věděli, jak jste se tam dostali?

.
- Už jste někdy v noci pocítili nevysvětlitelnou touhu, či nutkání jít hned ven?

.
- Zdálo se vám někdy ve snu o bytostech s velkýma očima?

V případě, že jste odpověděli kladně minimálně na pět ze čtrnácti uvedených otázek, můžete mít i vy zážitky charakteru tzv. únosu...

Prev: NAPSAL SLOVA A VĚTY, DO KTERÝCH JSEM SE ZAMILOVAL NA PRVNÍ POHLED
Next: OPRAVDU VTIPNÍ ŠVÝCAŘI

Už hezkou řádku let se zdá, že mainstream a rock nebo metal jdou rozdílnými cestami a potkat se nemohou. Smutné, řeklo by se... 

Možná, ale dnes jsem se přece jen musel usmát. Začalo to nevinně – smskou od mé slovenské kamarádky. Ta zpráva byla kratičká a žádala mě o jediné, měl jsem se co nejrychleji podívat na OFFICIAL SWISS CHART  tohoto týdne. No dobrá tedy udělal jsem to. Výsledek mi vyrazil dech.

Nalil jsem do sebe půl litru kávy, aby mi srdce začalo bít v normálnějším rytmu a několikrát si protřel oči. Našel jsem totiž tohle:

Jestli vám ten cover alba na prvním místě švýcarské  hitparády tak trochu nepasuje, nedivím se.

To se tedy v posledních téměř 20 letech na takovém místě nevidělo často a neslyšelo  už vůbec.

Je to totiž opravdu KROKUS!

Krokus  ve své nejslavnější  a nejlepší sestavě –Chris von Rohr, Fernando von Arb, Freddy Steady, Mark Kohler and Marc Storace!

Krokus hrající tak, jak to (možná s vyjímkou AC/DC) neumí nikdo jiný na světě!!!!!

UÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁH  tak to je tedy

                                                VOODOO HOODOO....

It is strange. Since 1991 every musical publicist has been writing about Nirvana´s Nevermind only in superlatives: musical revolution, the most influential album in musical history, the last real ROCK  album... and other bullshits. Every of these publicists has been closing his eyes and has been seeing no nonsences in the lyrics, no mistakes in singing or playing, no Wallace´s large sound modifications and designing. The sentence 'Nevermind was profoundly influential, that it 'changed rock overnight.' has been been sounding from everywhere...

THE MYTH ABOUT THE CHANGE OF MUSICAL CLIMATE AND ABOUT THE END OF CLASSIC ROCK HAS BEEN CREATED. 

"For two decades, rock critics have swallowed the Michael Azerrad line that Nirvana 'swept away' the baby boomer, AOR generation, puncturing the cartoonish excesses of hair metal, just as the Sex Pistols slayed prog."

REALLY?

I THINK, THAT ALL THESE PUBLICISTS HAVE BEEN WRONG. WHERE ARE NIRVANA´S FOLLOWERS TODAY? ARE NEOPUNK AND GRUNGE  SUPPORTED BY TV AND RADIO BROADCASTING, MAJOR LABELS AND MTV ALIVE??? I DO NOT THINK.

LOOK WHO´S TOURING RIGHT NOW:

 TYKETTO

Tyketto vocalist Danny Vaughn has revealed that the original band has reunited to begin work on a brand new album: "There is Tyketto news. And new Tyketto news at that! Under cover of darkness, surrounded by secret service agents who were sworn to take a bullet for any and all of us, Brooke, Michael and I got together a couple of weeks ago in Las Vegas. Not only did we have a great time, but we started writing together! These days it isn't possible for us to spend the amount of time together that we used to when it came to writing songs but I'm pleased to say that in a week's time, we came away with 8 new song ideas that we are all very pleased with. So, with that in mind and the future ahead, we are going to start working on a brand new Tyketto album!

LYNZEE

“Lost in America” 2010: This one is pretty much NEW. It has the first two demos PLUS alternate earlier versions of rare songs. BUT the big bonus is the band has reformed hit the studio and tracked FOUR Classic Lynzee songs especially for this release!

TESLA

Returning with their first studio album of all original music, TESLA wrote and recorded the album Into the Now, and for the first time, self produced the album along with audio engineer Michael Rosen (Testament, AFI, Santana). Released in March, 2004,

SCRAP METAL

featuring Matthew and Gunnar Nelson (NELSON), Eric Martin (MR. BIG), Mark Slaughter (SLAUGHTER), Janet Gardner (ex-VIXEN) and Jimi Jamison (ex-SURVIVOR) have announced three live dates for the US.

XYZ

Pat Fontaine and XYZThey have played everywhere from all the most poplular clubs in L.A. to touring with other big name acts all around the world and have sold over 2 million albums worldwide. Now all these years later, XYZ is still going strong and are about to embark on their 20 year reunion tour. 

JETBOY

Twenty years after the release of the highly acclaimed Damnednation, JETBOY has completed work on their most recent project Off Your Rocker.Having been absent from the studio for some 20 years, Jetboy recorded Off Your Rocker’ in a fully organic mode. The band played all in the same room together in a “live-style” format in an effort to duplicate the way the songs were written, all together, in a true 1970’s fashion where the band could feed off of one another’s energy. No longer bound to the constraints of a major label like MCA records has afforded the band the freedom to make music their own way.

DOKKEN

On Sunday February 21st, GEORGE LYNCH (LYNCH MOB, SOULS OF WE, ex-DOKKEN) was interviewed on-air by WSCA 106.1 FM's Turn It Up host Jim Alvino. Topics discussed included the new albums by Souls Of We and Lynch Mob, songwriting, recording with other artists, and the live shows that Lynch Mob was the opener for Dokken. The discussion of songwriting led Lynch to reveal that he has been writing songs for a new Dokken album with the classic 1980s lineup. To dig deeper into how this came together, Alvino asked if the live shows prompted this reunion.

 WILDSIDE

Now the band will return with 4/5 of the original line up in tact. Lead singer Drew Hannah, lead guitarist Brent Woods, bassist Marc Simon and drummer Jimmy D will be playing some of their classic tracks like "Hang On Lucy", "Hair of the Dog", "How Many Lies" & "Clock Strikes 12".

CINDERELLA

"It is with great excitement that Cinderella announces the band's return to the concert road in 2010!!! The band has been in heavy rehearsal the past two months and has never sounded better... or Tom Keifer's voice stronger! Look for dates, and a tour, to be announced very, very shortly!" - Tim Heyne, Cinderella Management. CINDERELLA's new album Live At The Mohegan Sun is out now via Frontiers Records. Featuring the all original line-up of Tom Keifer (vocals, guitar), Eric Brittingham (bass), Jeff LaBar (guitar) and Fred Coury (drums), the show was recorded during the VH1 sponsored Rock Never Stops package tour, which Cinderella headlined, supported by RATT, QUIET RIOT and FIREHOUSE. 

LONDON 

We tried to get Brian West our original bass player of London but at this time is not in the books unfortunately. We are currently rehearsing for our live show coming up on Ja-30th-2010 at a venue called “Angels RoadHouse” in the Inland Empire. We are really looking forward to it since we will be playing with Krigger for the first time in 20 years or so. We will be having an array of London tunes from all three albums. The set will be about 90 minutes of classic London tunes. Two drummers, our D’Priest drummer “Diablo” and our London original drummer Krigger and beautiful Hot! Dancers will be there too. We are doing the same show as we did back in 1989 but with a bit more color and larger Sound J. The lineup will be as follows; Sean Lewis (L Guitar), Krigger (Drums), Billy “The Fist” (Bass) and myself Nadir D’Priest… Our D’Priest lineup is the same except that Bruce aka/“Diablo” will play on half the set on this show.

KING KOBRA

After the bands demise in the late 80’s, with Carmine joining BLUE MURDER, Mick Sweda to BULLET BOYS and Johnny Rod to W.A.S.P., the band is now back with the original classic '85 lineup with the addition of vocalist Paul Shortino (ROUGH CUTT, QUIET RIOT) to replace Mark Free (now Marcie Free). A new album is touted for release in 2010 with touring to coincide.

DIRTY LOOKS

According to their Myspace page, Dirty Looks have reformed and have released a new album, "Gasoline" in 2007. Two more studio albums have been released since including "Superdeluxe" and "California Free Ride". Both albums were released in 2008.

LITA FORD

One of heavy metal's leading ladies, Lita Ford, has returned. As a member of The Runaways, and then as a successful solo artist, Lita was one of the few females able to thrive in the male dominated metal scene of the 80s.

KEEL 

the band that gave you “The Right To Rock” – will unleash their brand new album “Streets Of Rock & Roll” ” on January 29th 2010 in Europe and February 9th in the USA on Frontiers Records.The new recording contains twelve new rock anthems in the tradition of KEEL’s classic “The Final Frontier,” “KEEL,” and “Lay Down The Law” albums: commercial Hard Rock featuring the twin-guitar attack of Marc Ferrari and Bryan Jay, drummer Dwain Miller and bassist Geno Arce’s rock solid groove, Ron Keel’s powerful vocals, and a collection of songs which the band feels is their best ever.“We are not re-inventing our style – “Streets Of Rock & Roll” is a perfect follow-up to our previous albums,” says Ron Keel presenting the new album.

MASQUE

Tony Kelly: I put up a MySpace page as a tribute to the band and suddenly it became popular again by rock fans all over the world who liked our music and 80s image. We were approached by SunCity Records to release it. I retained the rights to the masters so I thought why not? We released it and it became very popular and began the initial comeback of the band. 

GIANT

original members, drummer David Huff and bassist Mike Brignardello, who wanted to go back to Rock, started an endless research for the right musicians that could be part of a renewed Giant line-up. And in the end the choice fell on singer extraordinaire Terry Brock (Strangeways, Seventh Key) and on John Roth (Winger) on guitars. David Huff comments: "Yes, we have decided to move forward. But we're not trying to replace Dann, because that could never be done. We have picked up where we left off and have added a great new flavor. We will always stay close to the original core of what Giant was: a melodic arena rock band based around guitar riffs.

GREAT WHITE

Live Report: I was definately excited to see them, but I have to say that their performance exceeded all of my expectactions. They put on an AMAZING show...Jack Russell's vocals were spot on and Mark Kendall proved that he should be in with the best guitarists of that era. Hands down. They had good energy and really got the crowd into it! Now like I said, I'm not going to be able to remember the set list in the exact order, but they opened with "Call It Rock N' Roll" and then went on to play songs like; "Face the Day", "On Your Knees", "Old Rose Motel", "Save Your Love", "Rock Me", "Can't Shake It", "Rollin' Stoned" and a couple songs from their new album, "Rising" as well; "Situation" and "All or Nothin".

FEMME FATALE

Reunion Show One Night Only! by: - 2009-10-09. Feme Fatale the Hair Metal band fronted by the lovely Lorraine Lewis have announced a reunion show for one night only. REUNION SHOW - If you live in or near Albuquerque, New Mexico, you don't wanna miss this!!!

UNRULY CHILD

The cat is out of the bag! A little earlier than was anticipated, but Marcie Free has come forward to announce that Unruly Child will return! Yes, Bruce Gowdy, Jay Schellan, Guy Allison and of course Marcie, will record a brand new studio album for Frontiers Records, to be released in 2010

REECE

One of the most underrated voices in rock, David Reece, made his return this year with the release of his very first solo album entitled, "Universal Language". You might remember him from his time with bands like Accept and Bangalore Choir back in the day and on this new release, his voice is just as powerful as ever!

LYNN LOUISE LOWRY 

Lynn: Thank you so much for asking me to do this ... it was very fun! I would love to do several more CD's and tour ... I love to play live, and get crazy ... :) Vixen has a new manager, and he is putting together his plan for us, as we work on song ideas and writers for music ... Hope to be doing some shows this Winter with Testify ....

DESI & PRIEST of D’Molls 

D’blond bombers are back. The dynamic duo, Desi Rexx and S.S. Priest of 80’s slammin’ glam rockers D’MOLLS, are back

BRITNY FOX 

~NEWS UPDATE~ "DIZZY DEAN" IS BACK! WITH A NEW DEBUT RELEASE THAT WILL BE AVAILABLE IN 2010. "SERMONS OF THE AMERICAN TABLOID"

Produced by DIZZY DEAN, Engineered by PHIL NICOLO, Mastered by BOB LUDWIG.

DIZZY DEAN ~ Lead Vocals, Electric guitar, Acoustic guitar, Piano, JOHNNY DEE on Drums, CATHERINE POPPER on Bass guitar, & Vocals, Pedal steel, JIMMY MARCHIANO on Electric guitars, & Vocals, and many other special guests to be announced. "SERMONS OF THE AMERICAN TABLOID" will be finished in time for it's major debut release on Greenplanet Records DECEMBER 2009 & 2010.

ICON

Dan Wexler and John Aquilino reformed Icon last year and since we've always been good friends (all the way back to high school here in Arizona) I said I'd help out as a bass player while they were getting things back together. The chemistry was great and we just decided to keep on playing... 

NELSON 

Right now the Nelson's are hard at work in the studio working on the new album. Gunnar Nelson reports: "After many years of mutual admiration, Matthew and I are proud to announce our new partnership with our friends at Frontiers. We're thrilled at the opportunity for a renewed vitality for Nelson. We eagerly anticipate an unstoppable connection between the songs we work so hard on and the fans of classic melodic hard rock that we make our music for. While trends have come and gone, Frontiers has stayed the course and supported a loyal fanbase all over the world. Matthew and I have taken great pride in doing the same. It's this shared passion for great rock and roll…spearheaded by great songs…presented in a timeless fashion…that's assured Matthew and I that Frontiers will be where our future hits find a perfect home.

FASTER PUSSYCAT

As close as it gets to the real thing - Front Row For The Donkey Show - FASTER PUSSYCAT's first and only live record ever! Featuring the hits 'Bathroom Wall', 'House Of Pain', 'Sex Drugs Rock And Roll' plus more, along with a previously unreleased version of 'It's Only Rock & Roll' (which can be heard at the band's MySpace page). So get your ticket, and enjoy the Show from the Front Row!

 DEE  SNIDER

LIVE! … you’ll get to do just that. This exclusive show at the Las Vegas Hilton offers up some of the biggest stars in rock music performing their biggest hits … one after the other, in a solid night of REAL ROCKSTARS and MEGA HITS. The show stars Twisted Sister frontman and all-around heavy metal icon, Dee Snider, and Lita Ford, former lead guitarist for The Runaways, who then went on to a successful solo rock career. They’ll be joined by Jeff Keith, lead singer of Tesla, and Mark Slaughter of the group Slaughter. If you like rock, don’t accept second best

What can I say about it?

I am waiting for a publicist – hero.

- for brave and courageous “hero” with real straight-out aspiration to write “objective”  without respect to medias´ and major labels´ needs.   -  for a hero who will disclose, that grunge is dead, but eighties rock and metal  are still alive.  

COULD IT BE MR. LUKE LEWIS FROM N.M.E. ???

(Sacred Cows - Why I Can No Longer Listen To Nirvana's 'Nevermind')

malá výprava do budúcnosti

(NecroNight)

 . .  

Bluejamie65 to NecroNight

No myslím, že důvody toho o čem píšeš jsou prozaičtější. Nedávno na podobnou otázku odpovídal Stevie Blaze z Lillian Axe: „Seriously, there are no true new great bands or stars anymore. Why? The press killed them.“ Měl tím na mysli to, že v USA hudebně zásadní věci s muzikantským i vývojovým potenciálem byl tisk schopen odepsat buť tím, že o nich mlčel nebo se naopak vyjadřoval termíny s výrazně zápornými konotacemi jako hairmetal atp.V podstatě s ním souhlasím, jen bych k tomu jako viníka ještě přidal major labels a MTV, které se od pojetí rocku jako mainstreamu odvrátily v devadesátých letech.

. . 

. . 

Ještě k reunionům. Reuniony, které já mám na mysli, se odehrávaji především v USA. Týkají se žánrů, které jsou v Evropě považované za mrtvé, a potvrzují jednu věc. Přestože publicisté do omrzení opakovali tvrzení z Azeradových článků o Nirvaně, že Nirvana a grunge během chvíle změnily dějiny hudby a smetly klasický hard rock a metal do propadliště dějin...., protože energie a emoce, které přinášejí se nedají srovnat s ničím, co bylo dřív, existence těchto hard rockových a metalových žánrů i po 19 letech exilu – tzn. mimo zájem novin, časopisů, radií, televizí a velkých vydavatelských labelů(!) jasně prokazuje skutečný stav věcí, tzn. jakou hudbu lidé opravdu o víkendech živě poslouchají, jakou hudbu si lidé našli, přestože na originálních nosičích řadu let ani vydávána nebyla. 
Podívej se, co mají ve svém katalogu firmy jako Sun City Records, Perish Records, Eonian Records, FNA Records... jak je možné, že se uživí, když major labels žehrají na vývoj na trhu s nosiči a organizují křížové tažení proti počítačovému pirátství,
Ano je jasné, že reunion je ošidný, zvláště pokud jde „JEN“ o prachy. Ale v té záplavě to nemusí být úplně všichni. Nezapomeňme, že v řadě případů jde o lidi, se kterými velké labely v devadesátých letech hodně drsným způsobem zatočily. Dalším důvodem je to, že dnes mnoho lidí s námahou hledá feeling sedmdesátých a osmdesátých let, oni ho mají v sobě a to naprosto přirozeně. Určitě mají pocit zadostiučinění, že byl shledán trvalou hodnotou, která ve zkoušce času a opravdovosti obstála.

. . 
Já osobně jsem za svůj život několikrát zažil, že se rockový potenciál, který tu bráním, naplnil měrou vrchovatou – rock´n´rollový revival na konci šedesátých let, černošští bluesoví muzikanti koncertující v Evropě na jazzových festivalech během sedmdesátých let, rock dnešních britských dinosaurů v sedmdesátých letech, Eddie Van Halen hrající kytarová sóla zády k publiku, Lee Aaron původně umístěná jako pin up girl – dnes respektovaná v rocku i jazzu, německá speedová nálož 1985, Scorpions a Roger Waters boří v Berlíně, Rick Allen a jeho nezdolnost! A v žádném případě to, co ti lidé dělali nebo dělají nepřestalo být zajímavé ani potom, co pominul jejich okamžik slávy....

NecroNight to Bluejamie65

Ešte sa vrátim k tvojim predchádzajúcim príspevkom, kde si citoval výroky niekoľkých hudobníkov na tému „Ako nám grunge zničil život“. Myslím, že celkom zbytočne veľa ľudí viní tento žáner z nezáujmu o klasický rock a metal na začiatku deväťdesiatych rokov. Naozaj je zbytočné navážať sa do grunge pre (podľa niektorých) jeho primitívnosť a možno aj ufňukanosť a truc. Ak by neprišiel grunge, prišiel by iný žáner, ktorý by vytlačil klasický rock a metal zo scény. Jednoducho tá hudba si odbila svoj čas na výslní a keď ľudí omrzela, nahradilo ju niečo nové. To, že to niečo nové nevydržalo dlhšie ako tri roky nebolo ani tak spôsobené primitívnosťou toho žánru, ale skôr tým, že celý „mediálny grunge“ bol postavený len na jednej osobe, ktorá sa rozhodla v roku 1994 skončiť. Je jasné, že hudobná spoločnosť nepočítala a tým pádom ani nebola pripravená na taký rýchly koniec tohto žánru. Nebol žiaden plynulý prechod od grunge k niečomu inému, preto ten náhly útlm. A verím, že ak by sa grungeu hneď v jeho počiatkoch nechytila MTV, mal by priestor aj čas na dlhší vývin. Rovnako na začiatku 21.stročia sa mnohé metalové kapely sťažovali na nástup vlny nu-metalu, ktorá podľa nich tento žáner dehonestovala. No odpor už nebol taký veľký a to len z jedného dôvodu, informačné kanály sa rozšírili, moc médií pomaly začala zoslabovať. A preto hovoriť o nejakom inom žánre ako o dôvode nezáujmu o žáner iný je trochu prehnané. Je to, ako si tuším aj ty spomenul, o mediálnej podpore – tam treba obracať svoj hnev. A tak, odkedy hlavným udávačom trendov už nie je len MTV, ale aj ľudia sami, ktorí majú v súčasnosti oveľa väčšie možnosti získavania informácií, je ťažké jedným subjektom ovládnuť vkus celého sveta. Z toho vychádza aj tá moja „frustrácia“, že nový fenomén nepríde, pretože aj keď potenciál bude, masová podpora nebude. Čo je na druhej strane možno aj dobre...no a keďže si v úvahách na túto tému začínam pomaly protirečiť, je asi lepšie ak to prestanem riešiť.

Ďalšia vec, na ktorú reagujem, sa týka 3 akordov ako kritéria pre hodnotenie kvality skladby. Ja totiž zastávam názor, že skladba nemusí obsahovať stovky rôznych tónov, akordov, prechodov, komplikovaných sól , ... aby bola zaradená do kategórie „kvalita“. Načo zbytočne hovoriť o hráčovi stredu poľa, keď stačí povedať stredopoliar a všetci vieme, o čom je reč. Aj jednoduchosť má svoju silu. Pekným príkladom je estónsky minimalistický skladateľ Arvo Pärt. Jeho Für Alina, aj napriek tomu, že sa dá v pohode na klavíry zahrať jednou rukou (aj 7 ročným dieťaťom), je považovaná za veľmi silnú skladbu.

Inak, ak sa chcem zahrať na optimistu, hudobný potenciál vidím vo Francúzsku, kde by sa mohla odohrať malá „veľká francúzska revolúcia“. Globálny dosah jej však nedávam

Bluejamie to NecroNight 

1. Neobvinil jsem žánry, to ani nejde. Jen jsem poukázal na to, že raketový a revoluční nástup grunge se neopíral o dlouholeté koncertování a dlouholetý vztah mezi kapelami a fanoušky z koncertů. „Viníky“ jsem označil – labely odhodlané ke změně prodejní strategie, tisk a MTV.

2. Citáty, které jsem uvedl, ani v jednom případě nenaznačují, že by jejich autorům grunge zničil život. Ukazují jen to, že se ti lidé vzepřeli firmě a „aktuální“ objednávce, tzn. že v rozhodování těch lidí prachy nehrály rozhodující roli a že nadřadili dloudobý vztah se svými fanoušky z koncertů nad příležitost aktuálně si vydělat.

3. Kariéry a životy muzikantů spojených s tradičními žánry osmdesátých let v devadesátých letech zničeny byly.  V pamětech a interview to lze najít, ale nikdy z toho nelze obvinit grunge ani jiný žánr. Vždy to měli na svědomí šéfové a manažeři, a jejich rozhodnutí koho vyhodit a dále nevydávat, někdy dokonce vyhodit, hotové nahrávky zabavit, případně zakázat jejich vydání jinde...

4.  „ ...nebolo ani tak spôsobené primitívnosťou toho žánru, ale skôr tým, že celý „mediálny grunge“ bol postavený len na jednej osobe, ktorá sa rozhodla v roku 1994 skončit.“

To je právě ten rozdíl mezi žánrem , který je výsledkem dlouhodobějšího vývoje a má tím pádem širší dopad nejen na posluchače, ale i na další muzikanty, a žánrem, který je nastartován hlavně mediálně, byť by šlo o kampaň sebeúspěšnější.

Napadá mě spousta příkladů Elvis Presley, Brian Jones, Bon Scott, John Bonham... jejich smrt byla smutná, bolestná... ale na vývoj žánru to nemělo vliv.

O akordech máš naprostou pravdu, ale pravda také je, že  s ohledem na celoživotní nebo alespoň dlouhodobé hraní či poslouchání se 3 akordy mohou stát pastí.

Post Scriptum: Jo, já pro začátek třetího tisíciletí sázím na hardrock a metal, je ale otázka, zda mi to vyjde:-)